Drobná vedlejší podnikatelská činnost neziskovek a EET I CEG
top of page

Drobná vedlejší podnikatelská činnost neziskovek a EET

Aktualizováno: 31. 7. 2023


EET se může týkat i neziskovek. Věděli jste o tom? Přečtěte si více v našem článku.

Evidenční povinnost k EET bude vznikat vždy jen ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti, nebude se týkat hlavní (nepodnikatelské) činnosti neziskové organizace, a to bez ohledu na skutečnost, zda tyto příjmy jsou nebo nejsou předmětem daně. Nicméně ve vztahu k vedlejší podnikatelské činnosti je výjimka z evidenční činnosti k EET a to na příjmy:

  • z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků.


Vymezení drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků


Účelem této úpravy je předejít situaci, kdy by veřejně prospěšný poplatník byl nucen pořizovat si hardwarové vybavení právě z důvodů ojedinělé vedlejší činnosti.


Protože zákon o EET nestanoví, co se rozumí touto činností, je vhodné vycházet alespoň z důvodové zprávy. Ta uvádí, že naplnění kritéria „drobné podnikatelské činnosti“ je u poplatníka nutné posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, kdy je nezbytné vycházet z údajů o vedlejší podnikatelské činnosti za všechny druhy vedlejší podnikatelské činnosti vykonávané poplatníkem. Tj., v případě, že poplatník má zisk z podnikání ve více odvětvích, je rozhodujícím ukazatelem souhrnný údaj za tyto vedlejší podnikatelské činnosti, přičemž rozhodujícím ukazatelem pro určení, zda podnikatelská činnost dosahuje drobné míry, je nejen celkový zisk z vedlejší podnikatelské činnosti porovnaný k objemu ostatních příjmů vzniklých poplatníkovi z jiných zdrojů (např. dary, dotace), ale také míra, v jaké poplatník podnikáním získané prostředky vkládá do své hlavní činnosti (a kdy lze být v případě financování hlavní činnosti ziskem z vedlejší činnosti při posuzování kritéria „drobnosti“ s ohledem na nejasnější hranici mezi oběma činnostmi a nižší podíl „skutečné“ vedlejší podnikatelské činnosti vykonávané čistě za účelem zisku, nikoliv pokrývání nákladů hlavní činnosti, úměrně tolerantnější).


Ve vztahu k vymezení vedlejší (podnikatelské) činnosti je nutné poznamenat, že vedlejší činnosti není možné u veřejně prospěšných poplatníků považovat za podnikatelskou činnost obecně a při přijetí tržeb v rámci těchto činností tak není nutné rozhodovat, zda plynou z drobné činnosti, nebo nikoliv, neboť tržby z nepodnikatelské činnosti nejsou tržbami z podnikání a nepodléhají evidenci tržeb v plné šíři – např. pořádání společenských a reprezentačních akcí ve formě plesů, tanečních zábav a společných setkání, které mohou být spojeny s uskutečněním plateb např. v souvislosti s prodejem vstupenek a občerstvení, a které není nutné evidovat již z povahy nepodnikatelské činnosti, ze které pocházejí.


Neziskových poplatníků se budou týkat také tržby ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem, jedná se např. o úhrady za zaměstnanecké benefity, závodní stravování apod., které nejsou předmětem evidence EET.


Předmětem evidence EET také nebudou tržby ze stravování a ubytování žáků a studentů poskytovaných školou, vysokou školou nebo školským zařízením. Převážná část škol a školských zařízení je příspěvkovou organizací, a ty jsou vyjmuty ve všech svých činnostech, pokud se bude jednat o jiný případ školského zařízení, než je příspěvková organizace, budou tržby za ubytování a stravování žáků a studentů vyjmuty z evidence. Prakticky se tak jedná o vynětí školních jídelen, studentských kolejí, menz a internátů. Pokud ale bude ubytování a stravování poskytováno jiným subjektem nebo pokud bude ubytování a stravování poskytováno školami a školskými zařízeními jiným osobám, než jsou žáci a studenti, takové tržby již předmětem evidence budou.


Lze tak konstatovat, že neziskový subjekt, pokud se jedná o veřejně prospěšného poplatníka ve smyslu § 17a ZDP, musí v prvé fázi rozhodnout, zda se jedná o tržbu za příjem, která je podnikáním, či nikoliv. Pokud se jedná o příjem z nepodnikatelské činnosti, v zásadě tedy z činnosti, která je hlavní činností těchto poplatníků, takové tržby evidenci nepodléhají.


Pokud se jedná o příjem z činnosti, která je podnikáním, potom je nutné rozlišit, zda se jedná o příjem, který je z hlediska obvykle přijímaných tržeb ojedinělý, či nikoliv. Zákon o EET pojem ojedinělosti nevymezuje, důvodová zpráva k tomu uvádí, že kritérium ojedinělosti je z hlediska teorie a obecných principů správního práva tzv. neurčitým právním pojmem, tj. jde o obecný pojem s vlastním významem. Důvodem pro užití takového právního pojmu je v legislativní praxi zejména široký okruh případů, na které má být uvedená norma aplikována, a který vylučuje možnost uplatnění konkrétní definice. Uvedený případ nastává podle předkladatele právě v případě určení znaků „ojedinělosti“. V tomto kontextu se jedná o obecné ustanovení. Z důvodu nemožnosti zajistit dostatečně obecnou definici daného pojmu, která by nevedla k zúžení jeho obsahu, nebyla technika legislativní definice v daném případě zvolena. Výklad vnitřního obsahu pojmu je nutné provést v daném případě s ohledem na posouzení konkrétních okolností. Přitom kritériem pro definici této vlastnosti příjmu je tedy jedno-rázovost či výjimečnost příjmu. Lze tak říct, že pokud se bude jednat o příjem sice z podnikání, ale jednorázový či výjimečný, potom opět nebude předmětem evidence EET.


Pokud nebude splněna podmínka ojedinělosti a bude se jednat o příjem z podnikání, potom zbývá poslední možnost, jak tuto tržbu vyloučit z evidence, a to, že se jedná o tržbu z drobné vedlejší podnikatelské činnosti, jejíž vymezení bylo uvedeno výše, a kdy je nutné zkoumat rozsah této činnosti vzhledem k ostatním druhům vedlejší činnosti, k ostatním zdrojům financování, případně k rozsahu, jak se zisk z této činnosti podílí na krytí nákladů hlavní činnosti. Tedy ne jednoduchá záležitost. Pokud se jedná o příjmy z podnikání trvalého charakteru, které ale splňují kritérium drobné vedlejší činnosti, opět jsou související tržby vyloučeny z evidence tržeb.


V ostatních případech je nutné odpovídajícím způsobem tržby evidovat.


V ČR se málo kdo vyzná v účetnictví neziskových organizací. My máme v týmu přední odborníky na tuto oblast, proto se na nás můžete spolehnout. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví neziskových organizací našim klientům poskytujeme.


O autorce:

Ing. Anna Pelikánová

Hlavní účetní Connect Economic Group s.r.o.

Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než 20letá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vzdělává celý tým.


13. 10. 2016

bottom of page