UMĚLEC - podnikání a daně v kostce od 1.1.2015

UMĚLEC - podnikání a daně v kostce od 1.1.2015

 

Umělci (spisovatelé, herci, zpěváci, umělečtí fotografové, výtvarníci atp.) podnikají podle autorského zákona a nepotřebují tak ke své činnosti živnostenské oprávnění

 

Určitou alternativou je pro umělce i podnikání podle živnostenského zákona. Ale živnostenský zákon neodráží specifika uměleckých profesí a obtížněji se hledá zařazení dané umělecké profese pod živnosti vyjmenované zákonem.

 

Umělec může podnikat jako OSVČ (daňová evidence při uplatňování skutečných výdajů nebo při uplatnění výdajů %, je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek) nebo jako právnická osoba (s.r.o. apod).

 

Podnikání umělce podle autorského zákona

 

Umělec se registruje - ode dne zahájení podnikání (provozování své umělecké činnosti):

  • do 30 dnů na Finančním úřadu v místě trvalého bydliště, kde je mu přiděleno DIČ (daňové identifikační číslo), zde vyplní formulář  „Přihláška k registraci pro fyzické osoby“ (osobní údaje, daň, ke které se chce zaregistrovat - k dani z příjmu, příp. k dalším daním; doregistrace k dalším daním se běžně dělají až v průběhu podnikání)

  • do 8 dnů na své zdravotní pojišťovně - vyplní formulář pro OSVČ

  • do 8 dnů na České správě sociálního zabezpečení - formulář pro OSVČ (přidělen variabilní symbol, registrace pod rodným číslem)

  • !Na žádném jiném úřadě, kromě výše uvedených (FÚ, zdravotní pojišťovna, ČSSZ), se umělec podnikající podle autorského zákona registrovat nemusí!

 

Daň z příjmu fyzických osob

 

Zdanění autorských honorářů se v posledních třech letech dramaticky vyvíjelo, a v každém z let 2013, 2014 a 2015 jsou podmínky pro zdanění autorských honorářů odlišné.

Do daňového přiznání uvádí podnikání podle autorského zákona. Příjmy umělce jsou autorskými honoráři.

 

 

1. Zdanění u autorského honoráře do 10 tisíc :

 

Od roku 2015 se novelou daňových zákonů situace prakticky navrátila do stavu před rokem 2013, jen limit 10 000 korun zůstal. Zjednodušeně řečeno, plátce bude podle ustanovení § 7 zákona o daních z příjmů zdaňovat srážkovou daní opět jen autorské honoráře za příspěvky do medií, tj. novin, časopisu, rozhlasu nebo televize. Odměna za umělecký výkon ani další užití tohoto výkonu plátce při výplatě honoráře srážkovou daní nezdaňuje.

 

Tyto autorské příjmy nepodléhají odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

 

Tato srážková daň se týká autorských honorářů ze zdrojů na území České republiky, netýká se  honorářů ze zahraničí!

 

Bohužel se ruší možnost zahrnout tyto příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání. Opět se bude jednat o daň konečnou, bez varianty zápočtu na reálnou výši daně poplatníka. 

 

V zákoně zůstala jen možnost zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní z dohod o provedení práce. Nově ale pouze pro daňové rezidenty. Navíc si do daňového přiznání musí poplatník zahrnout všechny své příjmy v uvedeném období (v roce 2014 není podmínkou zahrnout do daňového přiznání všechny příjmy z dohod o provedení práce zdaněné srážkovou daní).

 

 

2. Zdanění autorského honoráře nad 10 tisíc:

 

Tyto honoráře jsou chápány jako příjmy ze samostatně výdělečné činnosti, umělec je tak uvádí spolu s dalšími svými příjmy do svého daňového přiznání a teprve v rámci svého daňového přiznání z nich odvádí daň.

 

Autorský honorář v žádném případě NENÍ příležitostným příjmem !

 

Výdaje v daňovém přiznání může uvádět jako skutečně vynaložené výdaje dle své daňové evidenci nebo jako výdaje procentem z příjmů ve výši 40 % (! pouze však do výše 800 tis., tzn. umělec nemůže použít výdajový paušál 40 %, pokud má své roční příjmy vyšší než 2 mil. Kč !).

Pokud je úhrn celkových příjmů autora za kalendářní měsíc od jednoho plátce vyšší než 10 000 Kč, je autor povinen oznámit OSSZ a zdravotní pojišťovně zahájení samostatné výdělečné činnosti. Autor po skončení kalendářního roku podává daňové přiznání a přehled o příjmech pro ČSSZ a zdravotní pojišťovnu a odvádí pojistné na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění.

 

Daňové přiznání však není povinen podat ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu, nepřesáhly 15 000 Kč, přičemž osvobozené příjmy a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou, se nepočítají.

 

 

Zdravotní a sociální pojištění

  • Jsou stejná pravidla jako u živnostníků.

  • První rok své podnikatelské činnosti jsou minimální odvody (zdravotní a sociální pojištění), které jsou zákonem stanovené pro daný rok (viz tabulka níže); v dalších letech se zálohy na zdravotní a sociální pojištění stanovují dle přehledů (Přehled o příjmech a výdajích OSVČ) z výsledků podnikatelské činnosti v předešlém roce (čím vyšší zisk, tím vyšší odvody).

 

 

Jak prakticky postupovat u umělců podnikajících dle autorského zákona?

  • Ve fakturách uvádí umělec DIČ s dovětkem, že podniká dle autorského zákona a že není plátce DPH (poznámka důležitá zejm. pro ty, kteří mají přidělení DIČ spojené s tím, že DIČ = plátce DPH a mohli by být tak zmateni :-))

  • U autorských honorářů do 10 tis. informuje umělec plátce, že se jedná o autorský honorář, který ve výši do 10 tis. podléhá srážkové daní (daňová povinnost tím tak zcela přechází na plátce honoráře).

 

Podnikání umělce jako živnostníka

  • Umělecké činnosti mají svá specifika - nahodilost honorářů, výplata autorských honorářů v souhrnu zpětně za několik období (autorské dílo umělec vytvořil v minulosti a v průběhu let mu z tohoto díla plynou autorské honoráře, které mohou být vypláceny i souhrnně za delší období - několik let; např. OSA); tato specifika odráží autorský zákon, a proto je pro umělce podnikání podle autorského zákona "ušito na míru".

  • Přestože podnikání podle živnostenského zákona pro umělce nezohledňuje specifika jejich profese a ani zařazení do živností vyjmenovaných zákonem není úplně jednoduché, i tak může představovat určité výhody (týká se specifických uměleckých profesí, kde lze o živnostech uvažovat):

  • jednodušší fakturace a domluva s dodavateli - umělec jako živnostník má přiděleno IČO (na rozdíl od umělce podnikajícího podle autorského zákona), se kterým se ve fakturách standardně počítá

  • bezproblémová registrace živnostníků na internetových portálech, v katalozích firem, kde se téměř vždy počítá s IČO (umělec podnikající podle autorského zákona IČO přiděleno nemá)

  • umělec jako živnostník může uplatňovat výdaje procentem z příjmů ve výši 60 % (na rozdíl od umělce podnikajícího podle autorského zákona, který je může uplatnit pouze ve výši 40 %, a to pro příjmy max. do 2 mil. Kč včetně)

  • Zařazení umělce do živností vyjmenovaných živnostenským zákonem je obtížnější, charakterem umělecké profese by byly nejspíše zařaditelné do vázaných živností (viz vázané živnosti) - vhodné se dotázat spíš konkrétně na živnostenském úřadu!

 

 

DPH, obrat k registraci jako plátce DPH,  identifikovaná osoba

 

Pro zjištění obratu podle  zákona o DPH u osob povinných k dani, které dosud nejsou plátci, je nezbytné vést zvláštní evidenci úplat za uskutečněná plnění započítávaná do obratu, jelikož z údajů daňové evidence pro účely daně z příjmů ani z účetnictví podle účetních předpisů není možné zjistit výši obratu pro účely zákona o DPH.  Osoba povinná k dani není plátcem DPH, pokud nepřekročila obrat 1.000.000,- Kč za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců.

 

Samozřejmě, lze se registrovat i dobrovolně. Pokud fakturujete plátcům DPH a máte vstupy s vyšším DPH – doporučuje se dobrovolná registrace.

 

V roce 2013 byl do zákonu o DPH doplněn nový pojem identifikovaná osoba.  Identifikovanou osobou je fyzická nebo právnická osoba, která je ekonomicky aktivní a zároveň:

a) není plátcem DPH, protože nepřekročila obrat 1.000.000,- Kč, ale pořídila zboží z jiného členského státu v hodnotě vyšší než 326.000,- Kč  např. nakoupíte z jiné země EU oblečení a zboží značek Next, H&M a dalších v celkové hodnotě vyšší než 326.000,- Kč bez DPH, 

b) v tuzemsku přijme od osoby neusazené v tuzemsku službu nebo zboží s instalaci (případně montáží) nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi  Např. sem spadají právě reklamní služby Googlu (AdWords) či Facebooku. Identifikovanou osobou se v tomto případě stáváte dnem přijetí této služby,

 

c) poskytne službu v jiném státě Evropské unie, kdy podle § 9 odst. 1dochází k přenosu povinnosti odvést daň na odběratele. Např. na své webové stránky umístíte reklamy z reklamního systému Google AdSense; přihlášku k registraci musíte podat do 15 dnů od umístění reklamy na svůj web, identifikovanou osobou se stáváte dnem umístění reklamy na své webové stránky.

 

Identifikovaná osoba musí podat přiznání k DPH a v případě, že poskytuje přeshraniční služby, tak i souhrnné hlášení v souladu se zákonem o DPH.

 

Od roku 2015 podléhají všechny autorské honoráře dani z přidané hodnoty. Daň odvede i z honorářů v úhrnu do 10 000 korun měsíčně zdaněných srážkovou daní při výplatě plátcem honoráře. Informace je důležitá zejména pro plátce DPH. Pro autory – neplátce DPH se v této oblasti nic nemění. 

 

 

Dar a optimalizace daní

 

Darování ať už peněžitého či nepeněžitého daru vám může přinést nejen pocit vykonání dobrého skutku, ale můžete si takovýmto způsobem snížit základ daně, často i velmi výrazně. Od roku 2014 se zvýšil odpočet při poskytnutí daru fyzickou osobou až na 15 % základu daně z příjmu. Aby byl váš nárok na odepsání si daru od základu daně uznatelný, je bezpodmínečně nutné připojit k daňovému přiznání potvrzení od obdarovaného o poskytnutí daru, jeho hodnotě a účelu (darovací smlouvu, doklad o převzetí daru, apod.)

 

Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

 

Dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud hodnota daru činí alespoň 2000 Kč.

 

 

Příjmy z podnikání a příjmy ze závislé činnosti; rozdíl mezi hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činností

 

Skutečnost, zda se bude jednat o hlavní či vedlejší podnikatelskou činnost je v této oblasti velmi důležitá, a to zejména z důvodu povinných odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Ty představují jednu z nejdůležitějších položek rozpočtu každého podnikatele.

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud OSVČ zároveň v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání,

  • pobírala invalidní důchod (či vznikl nárok na jeho výplatu) nebo jí byl přiznán starobní důchod,

  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,

  • osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

  • osobně pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupních II až IV, pokud se jedná o osobu blízkou nebo jde o osobu, jež není osobou blízkou a zároveň žije s OSVČ v domácnosti,

  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo

  • byla nezaopatřeným dítětem podle § 20 odst. 3 písm. a) tohoto zákona.

Aby mohlo být podnikání považováno za výkon vedlejší činnosti, je potřeba výše uvedené skutečnosti doložit na příslušnou Českou správu sociálního zabezpečení. Musí se tak učinit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, ve kterém chce být OSVČ považována za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

 

 

 

Please reload

Doporučené články

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky- 2., aktualizované vydání

30/11/2016

1/2
Please reload

Poslední příspěvky