Jednoduché účetnictví již není výjimkou

Jednoduché účetnictví již není výjimkou

Systém jednoduchého účetnictví byl ze zákona o účetnictví vyřazen s účinností od 1. 1. 2004. Podle § 38a zákona o účetnictví bylo některým účetním jednotkám (občanská sdružení, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní právnickou osobou a honební společenstva) umožněno i nadále vést jednoduché účetnictví, pokud jejich celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3 mil. Kč.

 

 

 

Novelou platnou od 1. 1. 2016 se upravuje stav, kdy některým účetním jednotkám bylo umožněno postupovat v souladu s již zrušeným právním předpisem.

 

Znovuzavedením jednoduchého účetnictví, při současném zrušení stávajícího § 38a, bude vedení jednoduchého účetnictví opět plně legalizováno.

 

§ 1f zákona 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění platném od 1. 1. 2016:

  1. Účetní jednotka podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) může vést jednoduché účetnictví, pokud

    • není plátcem daně z přidané hodnoty,

    • její celkové příjmy za poslední uzavřené účetní období nepřesáhnou 3.000.000 Kč,

    • hodnota jejího majetku nepřesáhne 3.000.000 Kč a

    • je současně

  • spolkem a pobočným spolkem,

  • odborovou organizací, pobočnou odborovou organizací, mezinárodní odborovou organizací a pobočnou mezinárodní odborovou organizací,

  • organizací zaměstnavatelů, pobočnou organizací zaměstnavatelů, mezinárodní organizací zaměstnavatelů a pobočnou mezinárodní organizací zaměstnavatelů,

  • církví a náboženskou společností nebo církevní institucí, která je právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností, nebo

  • honebním společenstvem.

 

2. Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 při vzniku nebo zahájení činnosti mohou vést jednoduché účetnictví, pokud lze důvodně předpokládat, že splní podmínky podle odstavce 1 k rozvahovému dni prvního účetního období.

 

3. Přestane-li účetní jednotka, která vede jednoduché účetnictví, splňovat podmínky pro vedení jednoduchého účetnictví stanovené v odstavci 1, vede účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu v souladu s § 13a, a to od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, ve kterém účetní jednotka tuto skutečnost zjistila. S výjimkou ukončení činnosti může tato účetní jednotka ukončit vedení účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu a zahájit vedení jednoduchého účetnictví nejdříve po uplynutí 5 po sobě následujících účetních období, ve kterých vedla účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu.

 

4. Celkovými příjmy se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn příjmů zjištěný z přehledu o příjmech a výdajích za účetní období. Do úhrnu příjmů se nezahrnují průběžné položky a příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a příjmy nahodilé a mimořádné.

 

5. Hodnotou majetku se pro účely jednoduchého účetnictví rozumí úhrn majetku zjištěný z přehledu o majetku a závazcích sestaveného k rozvahovému dni. Do úhrnu majetku se nezahrnují pohledávky z prodeje dlouhodobého majetku a jejich úhrady, pohledávky nahodilé a mimořádné a jejich úhrady.

 

6. Způsob přechodu z účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu do jednoduchého účetnictví a z jednoduchého účetnictví do účetnictví v plném rozsahu, nebo ve zjednodušeném rozsahu stanoví prováděcí právní předpis.

 

Novela do rozsahu účetních jednotek, které mohly i dříve podle přechodného ustanovení zákona o účetnictví vést jednoduché účetnictví, příliš nezasáhla. Nicméně zpřesnila podmínky a zejména doplnila podmínku ne - plátcovství DPH. Nejdůležitější změnou je úprava pravidel pro přechod mezi jednoduchým a podvojným účetnictvím.

 

Please reload

Doporučené články

Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskovky- 2., aktualizované vydání

30/11/2016

1/2
Please reload

Poslední příspěvky