top of page
  • Anna Pelikánová

Musí neziskovka také dělat závěrku na konci roku?

S koncem roku se začínají kupit různé účetní a daňové povinnosti. Účetní uzávěrka je bezpochyby jednou z nich a je třeba vědět, jak ji správně v neziskovém sektoru zpracovat. Nezapomínejme na Sbírku listen, bez které by proces nebyl kompletní. Co se stane, když uzávěrku neuděláme? Čekají nás sankce?


Co je to uzávěrka a co závěrka? Musíme tyto pojmy nějak rozlišovat?


Účetní uzávěrka zahrnuje doúčtování všech účetních případů k poslednímu dni účetního období, výpočet a zaúčtování daně z příjmu a uzavření účetních knih. Vyvrcholením účetní uzávěrky je sestavení účetní závěrky a pro NNO je upravena předpisy: Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví + Vyhláška č. 504/2002 Sb. Obsahem jsou rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha.


Je nějaký rozdíl mezi uzávěrkou v ziskovém a neziskovém sektoru?


Musí se zkontrolovat jednotlivé účty k rozvahovému dni. Zákon o účetnictví stanovuje povinnost provádět inventarizaci, kdy dochází k porovnání skutečného a účetního stavu, a to u veškerého majetku a dluhů účetní jednotky včetně posouzení správného ocenění v návaznosti na zásadu opatrnosti. Inventarizaci zajistíme provedením inventury, a to fyzické, kde skutečně spočítáme majetek, a poté dokladovou inventurou, kde se zjišťují ostatní stavy u dluhů, pohledávek a dalších účtů. U dlouhodobého majetku provádíme fyzické inventury, kontrolu odpisových plánů, v případě ztráty hodnoty zaúčtování opravných položek. Podobné je to u zásob – fyzické inventury, zaúčtování opravných položek.


Při kontrole účtů peněžních prostředků se provádí fyzická inventura pokladny a u

bankovních účtů se porovnávají zůstatky s výpisy z BÚ, samozřejmě cizí měny se musí přecenit aktuálním kurzem. U závazků a pohledávek z obchodních vztahů se obvykle zasílají obchodním partnerům stavy závazků a pohledávek k odsouhlasení. Nesmí se zapomínat na zúčtování záloh, přecenění z cizích měn, tvorbu opravných položek a taky na reklasifikaci dle splatnosti (na dlouhodobé a krátkodobé). Povinnost časově rozlišovat náklady a výnosy v účetnictví při stanovení hranice významnosti vychází z akruálního principu věcné a časové souvislosti. Náklady a výnosy se tak mají účtovat do takového období, se kterým věcně a časově souvisí bez ohledu na to, kdy byly uhrazeny. V rámci inventarizace je tak nutné zkontrolovat, zda všechny náklady a výnosy jsou zaúčtované správně, a pakliže by spadaly do jiného období, tak je časově rozlišit. To stejné platí pro doklady, které dorazí až v následujícím roce, ale týkají se období minulého. V neziskovkách si musíme dávat pozor na správné posouzení, jestli jde o dary, členské příspěvky, dotace nebo příjmy ze služeb/za zboží.


Co konkrétně má neziskovka povinnost ukládat do Sbírky listin veřejných rejstříků?


Účetní závěrku musí zveřejnit účetní jednotky, které jsou zapsány ve veřejném rejstříku, nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis. Veřejným rejstříkem se rozumí obchodní rejstřík (kam se zapisují např. obchodní korporace a družstva), rejstřík obecně prospěšných společností, spolkový rejstřík atd. Malé účetní jednotky a mikro účetní jednotky, které nemají povinnost auditu, nemusejí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty; stačí rozvaha a příloha k účetní závěrce. Ostatní účetní jednotky musí zveřejnit účetní závěrku kompletní a v případě, že jsou povinně auditované, musí zveřejnit i výroční zprávu. Organizace, které vedou jednoduché účetnictví, zveřejňují pouze přehled o majetku a závazcích.


Jaké jsou sankce za nezveřejnění účetní závěrky?


Sankce stanovuje zákon o účetnictví, a to v § 37 a § 37a. Prvně zmiňovaný paragraf se týká účetních jednotek – nepodnikatelů (např. spolky, veřejně prospěšné společnosti), a sankci stanoví do výše 3 % hodnoty aktiv celkem. Jen účetní jednotky, které mohou vést jednoduché účetnictví (spolky, odborové organizace, církve, honební společenstva – neplátci DPH s ročními příjmy a majetkem do 3 mil. Kč), mají za nezveřejnění sankci do výše 50 tis. Kč. Kromě toho je možné ještě uvažovat o pokutě udělené rejstříkovým soudem, který může konat na základě zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb. - možnost uložení pořádkové pokuty podle § 104 až do výše 100 tisíc Kč.


Týká se i neziskovek povinný audit?


Povinnost auditu podle základního právního předpisu (NOZ, zákon o OPS, zákon o církvích a náboženských společnostech, zákon o VVI a další) někdy není, někdy je bez ohledu na jejich velikost a činnosti a u některých je při překročení limitů. Od 1. 1. 2016 navíc k základní právní úpravě (která je pořád v platnosti), platí i úprava v zákoně o účetnictví. Nově je v zákoně o účetnictví stanovena povinnost auditu všem (bez ohledu na formu) po překročení kritérií dle § 20 zákona o účetnictví: aktiva celkem 40 milionů Kč, úhrn čistého obratu 80 milionů Kč, průměrný přepočtený počet zaměstnanců 50.


Povinnost auditu v NNO na základě základních právních předpisů:


Poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.


Také jsme pro vás zpracovali epizodu podcastu SníDANĚ s Šárkou na téma neziskovky a uzávěrka.


O autorce:


Ing. Anna Pelikánová

Senior účetní Connect Economic Group s.r.o.


Anna je uznávanou odbornicí na mnohá témata vedení účetnictví v ČR. Je za ní více než 20letá praxe z finančního vedení nadnárodních korporací i výrobních firem. Jako autorka odborných publikací a lektorka seminářů na téma Účetnictví a daně pro nestátní neziskové organizace vzdělává další profesionály v oblasti účetnictví a daní v rámci celé ČR. Zodpovídá za profesionální služby, které klientům poskytujeme, a odborně vzdělává celý tým.


22. 12. 2022

bottom of page