Již několik týdnů je pro většinu zaměstnavatelů normální pracovat se svými zaměstnanci na dálku. Avšak málokdo z nich si již uvědomuje, že změna místa výkonu práce s sebou nese také několik povinností, a možná i příležitostí. Na co je potřeba si dát pozor a jaký dopad může mít přesun pracoviště na Vaše daně?
Práce z domova neboli home office s sebou nepřináší pouze změnu místa výkonu práce. I když i to je informace, kterou by zaměstnavatel a zaměstnanec měli nově reflektovat ve svém pracovněprávním vztahu. Zároveň je však potřeba přemýšlet nad tím, že práce z domova s sebou nese zvýšené náklady zaměstnance, takovou práci vykonávat. A nejde pouze o náklady na elektřinu.
Pracovní smlouva by měla home office reflektovat
Povinnou náležitostí každé pracovní smlouvy je místo nebo místa výkonu práce. Jak je uvedeno, je možné uvést i více lokalit, kde bude práce vykonávána. Proto vzhledem k současné situaci doporučujeme, aby u prací, u kterých to jejich povaha umožňuje, byla v pracovní smlouvě určena dvě místa výkonu práce. Jedno místo výkonu práce bude provozovna nebo sídlo zaměstnavatele a druhým místem výkonu práce bude bydliště zaměstnance. Zaměstnanec bude na základě dohody se zaměstnavatelem v odůvodněných případech (např. pandemie koronaviru, řemeslné opravy v provozovně či sídle zaměstnavatele atd..) vykonávat práci z domova.
Pokud již v existující pracovní smlouvě je určeným místem výkonu práce pouze provozovna nebo sídlo zaměstnavatele, je potřeba uzavřít písemný dodatek k pracovní smlouvě, který bude představovat písemnou dohodu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o práci z domova, tzv. home office.
Náhrada za opotřebení nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce
Ne vždy u home office stačí zaměstnanci pouze pořídit vlastní tiskárnu a papír do ní. Je potřeba brát v úvahu, že zaměstnanec může využívat další vlastní zařízení nebo jiné předměty potřebné k výkonu své práce. Proto je v souvislosti s prací z domova dobré ještě upozornit na náhradu za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytovanou zaměstnanci podle zákoníku práce. Tuto náhradu lze stanovit formou kalkulace skutečných výdajů paušální částkou, nebo přesným každoměsíčním propočtem opotřebení, které bude vypláceno na základě vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo kolektivní smlouvy. Tak se děje nejčastěji společně se mzdou ve výplatním termínu zaměstnavatele. Náhrada za opotřebení zároveň bude snižovat daňový základ zaměstnavatele a pro zaměstnance se bude jednat o příjem, který není podle zákona o dani z příjmů předmětem daně.
Jednoduše řečeno se tedy jedná o příjem, který zaměstnanec nemusí zdaňovat a dovádět z něj sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatel si zároveň vyplacené náhrady může nárokovat jako daňově uznatelný náklad.
Mzdy, personalistika a povinné odvody se pořád mění. Náš mzdový tým neustále sleduje aktuální vývoj legislativy a je připraven Vám poradit s každou Vaší otázkou, případně Vám rádi zpracujeme Vaše mzdy. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci mzdového účetnictví našim klientům poskytujeme.
Poslouchejte naše podcasty a přihlaste se k odběru našich novinek!
O autorovi:
Ing. Filip Krejčí
Filip má více než 10letou praxi z vedení finančního a mzdového účetnictví obchodních korporací. Má zkušenosti s finančním řízením firem a vedením účetních týmů. Své znalosti a dlouholeté zkušenosti předává jako uznávaný lektor prostřednictvím odborných kurzů a seminářů dalším profesionálům v oblastech účetnictví, daní a mezd. Vedení účetnictví v jeho podání je profesionální a pochopitelné pro všechny.
13. 05. 2020
Comments