top of page
  • Obrázek autoraŠárka Pelikánová

Jaké zaměstnanecké benefity jsou daňově nejzajímavější?

Počítáte na stáří s důstojným státním důchodem? Realita bude nejspíš jiná. I když si to málokdo uvědomuje, spoření na penzi je dnes téměř nutností. Jaké jsou možnosti zajištění na důchod a co pro vás mohou udělat vaši zaměstnavatelé? Připravte se na budoucnost a zjistěte, proč je důležité mít vlastní důchodový plán a jaké výhody můžete čerpat už teď. Nečekejte, až bude pozdě – začněte se připravovat na důchod hned teď!


Host podcastu Jiří Sláma a Šárka Pelikánová ve SníDANI s Šárkou.

Je potřeba, aby si lidé sami spořili na penzi? Kolik lidí si v ČR skutečně samo spoří?

 

Z mého pohledu je téměř nezbytné, aby si lidé vytvářeli vlastní doplňkový důchodový zdroj příjmu. Stávající, průběžně financovaný I. pilíř důchodového systému, nebude moci poskytnout lidem odcházejícím do důchodu dostatečně vysoký důchod, který by jim zajistil důstojné stáří. Bez vlastního zdroje důchodového příjmu se v budoucnu neobejdeme. 

Pokud vezmeme v úvahu jen počet účastníků zapojených do III. pilíře důchodového systému, to jsou ti účastníci, kteří si na penzi spoří prostřednictvím penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření, tak takových je 4,2 milionu. Penzijní společnosti těmto účastníkům spravují cca 595 mld. Kč.

 

Využívají zaměstnavatelé daňová zvýhodnění v případě příspěvků na penzi svých zaměstnanců?

 

Využívají. Příspěvky na daňově zvýhodněné produkty (zejména ty, které jsou zaměřené na spoření na stáří) patří mezi nejoblíbenější benefity. Na konci roku 2023 čerpalo příspěvek zaměstnavatele v III. pilíři důchodového systému bezmála 1,2 mil. účastníků. To představuje cca 27 % z celkového počtu účastníků. Pokud bychom se však soustředili jen na práceschopné obyvatelstvo (někteří účastníci ještě nepracují a jiní už nepracují), bude podíl ještě vyšší. 

 

Co je to skupinové pojištění klíčových zaměstnanců? Vyplatí se mi jako zaměstnavateli?

 

Skupinové rizikové životní pojištění se stává oblíbeným benefitem zejména pro klíčové zaměstnance na manažerských i nemanažerských pozicích nebo pro zaměstnance, kteří se v rámci výkonu práce setkávají se zvýšeným rizikem. Z daňového pohledu (v porovnání se mzdou) nepřináší úsporu pro zaměstnavatele ani zaměstnance. Zaplacené pojistné je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem (pokud zaměstnavatel nárok zaměstnanců na tento typ benefitu upraví interním předpisem nebo jiným dokumentem), nicméně podléhá odvodům zdravotního a sociálního pojištění na straně zaměstnavatele i zaměstnance a na straně zaměstnance i dani z příjmu.

Zaměstnavatelé si však uvědomují, že mohou zaměstnancům pomoci k zajištění příjmu pro případ nenadálých událostí spojených s úrazem nebo nemocí a současně přinést zaměstnancům řešení, na které v individuálním pojištění sami nikdy nedosáhnou. Pojištění umožňuje pojistit zaměstnance u rizika smrti z jakékoliv příčiny i na onemocnění diagnostikovaná zaměstnancům před vstupem do pojištění. Navíc je celé řešení administrativně velmi jednoduché. Pojištěni jsou zaměstnanci uvedení v seznamu pojištěných osob. Nikdo ze zaměstnanců nemusí podstupovat zdravotní nebo finanční zkoumání, a to ani při velmi vysokých pojistných částkách v řádu milionů korun. Výše pojistného je v porovnání s individuálním pojištěním navíc mnohem výhodnější.

 

Kdy se můžeme jako spořitelé těšit na výplatu prostředků z DIP, „penzijka“ nebo životního pojištění? Taky až v sedmdesáti, jak nám slibují u starobního důchodu?

 

Nárok na výplatu naspořených prostředků z produktů III. pilíře (penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření) vzniká při dosažení 60 let. Současně však musí mít účastník odspořeno minimálně 60 měsíců (u smluv sjednávaných s počátkem před 1. 1. 2024) nebo 120 měsíců (u smluv sjednávaných po uvedeném datu). V případě DIPu je třeba dovršit 60. rok života a smlouva musí trvat minimálně 120 měsíců.

V rámci poradenské praxe se stále častěji setkáváme se zákazníky, kteří mají zájem vytvořit si takový vlastní zdroj prostředků, který jim v budoucnu umožní odejít např. do předdůchodu. Takové řešení jim poskytuje mnohem větší svobodu. Pokud se v pozdějším věku dostanou do situace, která jim neumožní nadále pracovat a přitom ještě nedovrší důchodový věk, nemusí zůstat závislí na sociálních dávkách a mohou se spolehnout na vlastní zdroje.

 

Od 1. 1. 2024 se změnila legislativa a s ní i možnosti čerpání prostředků z FKSP. Co přesně se změnilo?

 

Vládní konsolidační balíček zrušil Vyhlášku č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb a jeho tvorbu upravil zákonem. Současně vydalo Ministerstvo financí metodické doporučení k nakládání s fondem, a to za účelem dosažení jednotného postupu. Zásadní změna nastala v zavedení účelově vázané části přídělu Fondu kulturních a sociálních potřeb. Nově je stanovena povinnost použít nejméně 50 % základního přídělu rozpočtovaného k 1. lednu rozpočtového roku na produkty spoření na stáří zaměstnanců. 

 

Pozorujete příliv nových spořitelů na penzi díky změnám v čerpání prostředků z FKSP?

 

Jednoznačně ano. Mnoho zaměstnavatelů, kteří tvoří Fond kulturních a sociálních potřeb, se na nás obrací s žádostí o pomoc. Naše služby pro firemní zákazníky jsou komplexní. Často se podílíme už na samotném nastavení podmínek, za kterých zaměstnavatelé poskytují příspěvky. Plníme i edukativní roli. Vysvětlujeme nejen podmínky, za kterých zaměstnavatel poskytuje příspěvky, ale i samotné produktové možnosti a podmínky. Následně poskytujeme zaměstnancům individuální poradenský servis. V neposlední řadě poskytujeme firemním zákazníkům i administrativní podporu, spojenou zejména se zpracováním podkladů pro platby příspěvků zaměstnavatele na individuální smlouvy zaměstnanců. 

  

Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.

 

 

O autorce:


Ing. Šárka Pelikánová

Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.


Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků v médiích. Vede oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu, a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.


Vést účetnictví je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ, nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví svým klientům poskytujeme.



12. 6. 2024

Comments


bottom of page