top of page

Mzdy 2027: minimální mzda, DPP, DPČ a novinky v daních

Obrázek autora: Květa Tůmová
Květa Tůmová
před 11 minutami
Minut čtení: 6

Rok 2027 přinese zaměstnavatelům řadu změn v oblasti mezd, odvodů i administrativních povinností. Minimální mzda vzroste na 24 900 Kč, změní se hranice pro odvody u DPP a DPČ, pravidla pro zdanění některých příjmů i další důležité mzdové limity. Jaký dopad budou mít novinky na zaměstnavatele a zaměstnance? Zkušená mzdová účetní Květa Tůmová přináší přehled nejdůležitějších změn a upozorňuje na to, co by si firmy měly před začátkem roku 2027 zkontrolovat.


Květa Tůmová, Senior mzdová účetní CEG
Květa Tůmová, Senior mzdová účetní CEG

Od roku 2027 se minimální mzda zvýší na 24 900 Kč. Co všechno toto navýšení znamená pro zaměstnavatele a proč je důležité nesledovat pouze samotnou hrubou mzdu zaměstnance?


Kromě navýšení částky minimální hrubé mzdy o 2 500 Kč oproti roku 2026 se pro zaměstnavatele navyšuje i částka odvodu pojistného z mezd zaměstnanců. Pojistné se vypočítává procentem z hrubé mzdy a v případě minimální mzdy se s jejím zvýšením automaticky zvyšuje i odvod pojistného.


Zdravotní a sociální pojistné za zaměstnavatele činí v součtu 33,8 % hrubé mzdy. Při minimální mzdě zaměstnance tedy čeká zaměstnavatele navýšení celkových mzdových nákladů nejen o 2.500 Kč, ale celkem o 3 345 Kč vč. pojistného na jednoho zaměstnance.

 

Zvýšení minimální mzdy ovlivní také minimální zdravotní pojištění. Koho se tato změna dotkne?


Každému zaměstnanci se ze mzdy musí odvést alespoň minimální zdravotní pojištění, které se odvíjí od minimální mzdy a částka odvodu tedy roste s růstem minimální mzdy. Oproti roku 2026 vzroste minimální zdravotní pojištění o 338 Kč, nově na částku 3 362 Kč (13,5 % z minimální mzdy).


Tato změna se dotkne zejména zaměstnanců, kteří mají minimální nebo nižší než minimální mzdu – to jsou zaměstnanci se zkrácenými úvazky, ale také zaměstnanci na DPČ nebo DPP, kteří překročí hranici pro odvod pojistného a ze mzdy se jim odvádí pojistné. Nesrazí se jim pak zdravotní pojistné pouze z vydělané částky, ale přímo z minimální mzdy, aby odvedli alespoň povinné minimum.


Zde je pro zaměstnavatele důležité ověřit, zda zaměstnanec nepracuje u jiného zaměstnavatele, kde pojistné také odvádí, zda je OSVČ nebo zda není státním pojištěncem, za kterého doplatek do minimálního zdravotního pojištění platí stát. Zaměstnavatel by to měl mít podložené potvrzením nebo čestným prohlášením OSVČ, pokud se rozhodne doplatek do minima ze mzdy nestrhnout. V případě, že přijde kontrola ze zdravotní pojišťovny a vidí, že doplatek do minima ze mzdy stržený není, vyžaduje doložit potvrzení, proč doplatek nebyl stržený z celé minimální mzdy.

 

Na minimální mzdu jsou navázané také další limity, například přivýdělek při evidenci na úřadu práce nebo nárok na daňový bonus na děti. Jak se tyto hranice v roce 2027 změní a na co by si měli zaměstnanci dát pozor?


Ano, vyšší minimální mzda má vliv i na uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Ti si smí v vydělat maximálně polovinu minimální mzdy, tj. max. 12.450 Kč v roce 2027, což je o 1.250 Kč více než v roce 2026.


Přivýdělek smí být pouze formou DPČ nebo si sjednat klasický pracovní poměr. Pracovat na DPP během evidence na úřadu práce nelze.


Přivýdělek by měl zaměstnanec nahlásit na ÚP a ten mu přestane vyplácet podporu v nezaměstnanosti, nicméně hradí za něj zdravotní pojištění. Když brigáda skončí, ÚP mu podporu v nezaměstnanosti obnoví.


Pokud však o svém přivýdělku zaměstnanec úřad práce neinformuje, hrozí mu postih a musí vyplacenou podporu v nezaměstnanosti i zdravotní pojištění za všechny měsíce, kdy si neoprávněně přivydělával, vrátit.


Co se týče daňového bonusu v případě daňového zvýhodnění na děti, tak ten se také odvíjí od minimální mzdy. Získat daňový bonus je možné pouze v případně, že hrubá mzda nebo hrubá odměna dosahuje alespoň poloviny minimální mzdy.


V roce 2027 bude tedy nutné mít pro čerpání měsíčního daňového bonusu rozhodný příjem ze závislé činnosti ve výši alespoň 12 450 Kč.


Nárok na roční daňový bonus vzniká, jestliže příjmy ze závislé činnosti nebo samostatné výdělečné činnosti dosahují alespoň šestinásobku minimální mzdy. Za rok 2027 bude nutné mít rozhodný příjem ve výši 149 400 Kč (6 x minimální mzda 24 900 Kč). 

 

Průměrná mzda pro rok 2027 ovlivní mimo jiné pravidla pro dohody o provedení práce. Jak se změní hranice pro odvody pojistného a zdanění dohod a co to prakticky znamená pro firmy, které pravidelně zaměstnávají brigádníky?


Nová průměrná mzda v roce 2027 je 51 663 Kč. Z průměrné mzdy vychází stanovení hranic pro odvody pojistného z DPP, DPČ a zaměstnání malého rozsahu.


U DPP je hranice pro odvod pojistného určena jako 25 % průměrné mzdy (zaokrouhleno na pětisetkoruny dolů), nově tedy na částku 12 500 Kč. Měsíční hrubá mzda do této hranice nebude podléhat odvodům pojistného. Částky v této výši a vyšší budou muset projít odvody pojistného.


U DPČ je hranice pro odvod pojistného stanovena jako desetina průměrné mzdy po zaokrouhlení směrem dolů. Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění vychází pro rok 2027 na 5 000 Kč, tedy o 500 Kč více oproti roku 2026.


Posouvá se tedy tímto hranice, do které si zaměstnanci na dohody mohou vydělávat bez povinnosti odvádět pojistné. DPP a DPČ je možné kombinovat, takže bez odvodu pojistného se lze dostat až na částku 17 498 Kč měsíčně.

 

Změní se také rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění u zaměstnání malého rozsahu. Co si pod tímto typem zaměstnání představit, v jakých situacích se s ním setkáváte a na co by si měli zaměstnavatelé dát pozor?


Ano, týká se to i ZMR. Zaměstnání malého rozsahu je typ pracovního vztahu, kde měsíční hrubá mzda zaměstnance nedosahuje rozhodného příjmu, který pro rok 2027 činí 5 000 Kč. Pokud měsíční hrubá mzda nedosáhne této částky, neodvádí se ze mzdy pojistné. Tento režim se vztahuje jak na pracovní poměr (částečný úvazek), tak na dohodu o pracovní činnosti (DPČ).


Pozor si je potřeba dát při dosažení nebo překročení hranice rozhodného příjmu, kdy se ze mzdy sráží pojistné. V tomto případě je potřeba řešit doplatek do minima zdravotního pojištění, který jsme zde již zmiňovaly.


Další věcí u ZMR je daň. V roce 2026 se do hranice 4 500 Kč v případě nepodepsaného prohlášení poplatníka použila srážková daň 15 % pro zdanění mzdy. Od roku 2027 bude tato srážková daň v případě nepodepsaného prohlášení poplatníka nahrazena daní zálohovou se stejnou sazbou 15 % s tím, že hranice rozhodného příjmu se zvýší na 5 000 Kč. Srážková daň tedy skončí.

 

Vyšší průměrná mzda posouvá také hranici pro uplatnění 23% sazby daně z příjmů. Kterých zaměstnanců se tato sazba týká, jak se počítá a s jakými nejčastějšími omyly se v této oblasti setkáváš?


Pokud základ daně zaměstnance přesahuje 36násobek průměrné mzdy, pak se jeho hrubá mzda zdaní sazbou ve výši 23 %. Měsíční hranice pro uplatnění 23% sazby daně se zvýší na 154 989 Kč, tedy o 8 088 Kč oproti roku 2026. Roční hranice pro uplatnění 23% sazby daně vzroste na 1 859 868 Kč, což je o 97 056 Kč více než v roce 2026.


Týká se to zaměstnanců, kteří si měsíčně či ročně vydělají více než je tato hranice. Na tyto příjmy se pak použije sazba daně 23%.


Nejčastější omyl je ten, že by se v případě hrubé mzdy, která překračuje hranici, mělo srazit 23 % z celé vydělané částky. Tak to není. Sazba 23 % se použije pouze na částku, která převyšuje hranici, tedy na rozdíl mezi hranicí a skutečně vydělanou částkou. Částka, která je do hranice, se zdaní sazbou daně 15 %. Použijí se tedy obě sazby daně.

 

Kdybyste měla z pohledu své dlouholeté mzdové praxe doporučit zaměstnavatelům tři věci, které by si měli před začátkem roku 2027 zkontrolovat nebo přenastavit, co by to bylo a jakým chybám tím mohou předejít?


Určitě je to nové nastavení hranic pro rok 2027 - správně vykázané sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň, které pak zaměstnavatelé uvádějí do JMHZ. S tím souvisí i nové nastavení zálohové daně, která od roku 2027 nahradí daň srážkovou, a na to je potřeba připravit mzdový software.


Další oblastí jsou termíny pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinný přihlásit každého zaměstnance ještě před nástupem do práce, což znamená, že musí s předstihem získat všechny potřebné údaje a dokumenty od zaměstnance, aby mohl být přihlášen ještě před svým nástupem. V případě, že přijde kontrola na pracoviště a najde zaměstnance pracovat bez přihlášení, bude to problém.


Vzhledem k tomu, že údaje v JMHZ bude sledovat i inspektorát práce, je potřeba věnovat zvýšenou pozornost správnému dodržování zákoníku práce, jelikož na základě dostupných dat bude inspektorát moci automaticky provádět kontroly a vyměřovat pokuty.


Oblastí, které je potřeba sledovat je hodně a je potřeba si uvědomit že vykázané údaje a čísla jsou a budou v reálném čase viditelné pro čím dál více institucí.

 

  

 Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.


Disclaimer: Informace uvedené v článku mají pouze informativní a obecný charakter a nepředstavují daňové, účetní ani právní poradenství.

 

O autorce:


Ing. Květa Tůmová

Senior mzdová účetní CEG


Květa Tůmová se věnuje mzdovému účetnictví v CEG již 14 let. Stará se o mzdovou agendu desítek klientů z nejrůznějších oborů. V průběhu svého působení v CEG řešila řadu komplikovaných situací klientů, od exekučních a insolvenčních srážek ze mzdy přes souběhy pracovních poměrů a nemocenských dávek až po náročné případy spojené s mateřskou a rodičovskou dovolenou, nástupy a odchody zaměstnanců nebo opravy mezd a pojistného.


  1. 10. 2026

bottom of page