Praktické tipy, jak zvládnout účetní audit
Slovo audit může v některých firmách vyvolat podobné emoce jako slovo „kontrola“. Hledání dokumentů, dohledávání faktur, vysvětlování rozdílů a otázky, na které nikdo přesně nezná odpověď. Audit ale nemusí znamenat stres. Pokud je účetnictví průběžně zpracované, doklady jsou dohledatelné a firma má nastavené základní kontrolní mechanismy, může celý proces proběhnout poměrně hladce. Jak audit probíhá, co auditor skutečně kontroluje a jak se na něj připravit? A má nějaký smysl dělat audit dobrovolně? Na to odpoví Filip Krejčí, hlavní účetní CEG.
Co vlastně audit znamená?
Audit je nezávislá prověrka účetnictví a účetní závěrky firmy nebo například neziskové organizace. Jeho cílem je ověřit, zda účetnictví a účetní závěrka poskytují pravdivý a věrný obraz hospodaření a finanční situace organizace.
Auditor tedy neprochází jen jednotlivé faktury. Předmětem ověření jsou zejména účetní výkazy - například rozvaha, výkaz zisku a ztráty a u velkých a středních účetních jednotek také výkaz o peněžních tocích (cash flow), výkaz o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky.
Výsledkem auditu je auditorský výrok. Zjednodušeně řečeno auditor vyhodnotí, zda je účetní závěrka v podstatných ohledech správně sestavená, případně zda existují skutečnosti, které je potřeba ve výroku zohlednit.
A jedna důležitá poznámka: audit není kontrola správnosti daní. Auditor ověřuje účetnictví a účetní závěrku, nikoli kompletní správnost všech daňových povinností firmy.
Kdo musí audit absolvovat?
Povinnost auditu se řídí především zákonem o účetnictví, u některých subjektů ale také zvláštními právními předpisy. Týkat se může například některých neziskových organizací, bank, pojišťoven a dalších specifických subjektů.
Od roku 2026 se navíc významně změnila kritéria pro povinný audit u některých účetních jednotek. U malých a středních podniků se nově posuzují mimo jiné hranice aktiv 120 milionů Kč, čistého obratu 240 milionů Kč a průměrného počtu 50 zaměstnanců. Povinnost auditu se odvíjí od splnění zákonem stanovených podmínek, mimo jiné od překročení stanoveného počtu kritérií.
Výsledkem zvýšení limitů je, že řada subjektů, které dříve povinnému auditu podléhaly, už tuto povinnost mít nemusí.
Má smysl dělat audit dobrovolně?
Pokud organizace audit ze zákona dělat nemusí, neznamená to automaticky, že by ho dělat neměla.
Dobrovolný audit může dávat smysl například tehdy, když:
chce mít firma nezávisle ověřená svá čísla,
potřebuje dodat větší jistotu investorům,
správní rada chce mít nezávislé potvrzení o správnosti hospodaření,
nezisková organizace chce zvýšit důvěryhodnost vůči dárcům a dalším podporovatelům.
V takovém případě audit není jen „povinnost navíc“. Může být nástrojem, který pomůže zvýšit důvěru ve finanční informace organizace a podpoří její transparentnost.
Jak audit prakticky probíhá?
Auditora si firma vybírá a sama s ním také komunikuje. Za firmu bývá hlavní kontaktní osobou pracovník, který má k účetnictví nejblíže - ideálně účetní.
Na začátku je důležitý především harmonogram. Auditor potřebuje vědět, kdy bude účetnictví uzavřené a kdy budou připravené potřebné podklady. Firma zase potřebuje počítat s tím, že auditor bude chtít informace, dokumenty a vysvětlení.
Mezi základní podklady může patřit například:
účetní deník,
hlavní kniha,
obratová předvaha,
účetní závěrka,
a podle konkrétní situace také faktury, vydané faktury, podklady k tržbám, dokumentace k časovému rozlišení nebo dohadným položkám a další podklady.
Auditor si může vyžádat také další informace podle toho, co při své práci zjistí. V některých případech může například vedení společnosti požádat o informace týkající se očekávaného budoucího vývoje.
Právě proto je dobré počítat s určitou časovou rezervou. Audit není proces, který začíná ve chvíli, kdy auditor položí první otázku.
Čekat s přípravou na poslední chvíli se nevyplácí
Představte si firmu, která během roku zaúčtuje stovky nebo tisíce dokladů. Některé náklady se týkají více období, firma má pohledávky po splatnosti, pořizuje majetek a uzavírá nové smlouvy.
Pokud se tyto věci průběžně kontrolují, auditor může potřebné informace jednoduše dohledat.
Pokud se ale začnou řešit až ve chvíli, kdy auditor požádá o podklady, může vzniknout poměrně náročné pátrání:
„Kde je smlouva k této faktuře?“
„Proč je tento náklad zaúčtovaný právě sem?“
„Co tvoří tuto částku na účtu?“„Proč se zůstatek pohledávek liší od evidence?“
A najednou se z několika drobností stanou hodiny práce.
Praktický příklad: faktura za službu
Firma dostane v prosinci fakturu za roční licenci softwaru, která se vztahuje na období od prosince do listopadu následujícího roku. Nestačí se podívat pouze na datum faktury. Je potřeba řešit také to, kterého období se náklad skutečně týká. Pokud firma podobné situace průběžně řeší a účetní má k dispozici potřebné informace, je možné vše správně zachytit už při uzávěrce. Podobně to může fungovat u nájmů, pojištění, servisních smluv nebo předplacených služeb.
Praktický příklad: pohledávky po splatnosti
Dalším častým tématem jsou pohledávky. Firma může mít v účetnictví pohledávku po splatnosti například 180 dní. Auditor se může ptát, zda je reálné, že bude pohledávka uhrazena, případně jak firma situaci řeší.
Je proto dobré mít průběžně přehled o tom:
které pohledávky jsou po splatnosti,
jak dlouho,
zda s odběratelem probíhá komunikace,
zda existuje důvod očekávat jejich úhradu,
případně zda není potřeba řešit opravnou položku.
Nejde tedy jen o to, že pohledávka „někde v účetnictví je“. Důležité je umět vysvětlit její stav a doložit, jak s ní firma pracuje.
Praktický checklist: Co průběžně kontrolovat?
Nemusíte čekat na auditora. Některé základní kontroly můžete dělat pravidelně během roku:
✓ Bankovní účty - Sedí zůstatky v účetnictví s bankovními výpisy?
✓Pokladna - Odpovídá účetní stav skutečnosti? Nezůstávají v pokladně dlouhodobě nevyřešené položky?
✓ Pohledávky - Víte, kdo vám dluží, jak dlouho a co s pohledávkami děláte?
✓ Závazky - Jsou všechny závazky správně zaúčtované a máte přehled o těch po splatnosti?
✓ Majetek - Odpovídá evidence majetku skutečnému stavu? Nezměnilo se něco, co by mělo vliv na jeho zařazení nebo odpisování?
✓ Časové rozlišení a dohadné položky - Neobsahuje účetnictví náklady nebo výnosy, které věcně patří do jiného období? Máte podklady pro významné odhady?
✓ Smlouvy - Má účetní k dispozici důležité smlouvy a informace o změnách, které mohou mít dopad na účetnictví?
✓ Významné a neobvyklé transakce - Objevily se během roku operace, které se v běžném provozu nevyskytují? Ví účetní, co se stalo a proč?
✓ Doklady a jejich dohledatelnost - Dokážete ke konkrétní částce v účetnictví rychle najít příslušný doklad a vysvětlit její původ?
Audit je potřeba vhodně načasovat
Audit nemusí probíhat vždy ve stejnou chvíli a za každou cenu. Pokud má firma například ve stejném období výrazně zvýšenou administrativní zátěž kvůli zavádění nové legislativy, může být po dohodě vhodné naplánovat audit na jiný termín.
Důležitá je proto komunikace s auditorem a realistický harmonogram. Čím dříve se firma s auditorem domluví na termínech a požadovaných podkladech, tím lépe může práci rozdělit. A účetní zároveň ví, co má připravit a do kdy.
Nejlepší příprava na audit začíná dávno před ním
Audit není něco, na co se začíná připravovat týden před návštěvou auditora. Nejlepší příprava probíhá průběžně během celého roku. Když máte účetnictví aktuální, doklady dohledatelné, významné operace vysvětlené a pravidelně kontrolujete pohledávky, závazky, majetek nebo časové rozlišení, máte výrazně lepší výchozí pozici. A pokud si nejste jistí, jestli je vaše účetnictví na audit připravené, můžete si položit jednoduchou otázku:
Kdyby se mě na tuto částku auditor zítra zeptal, dokážu vysvětlit, co za ní je a doložit to?
Pokud je odpověď ano, jste na dobré cestě. A pokud ne, není důvod čekat až na audit. Nejasnosti je mnohem jednodušší vyřešit ve chvíli, kdy vzniknou, než několik měsíců zpětně.
Dozvěděli jste se něco nového?
Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.
Disclaimer: Informace uvedené v článku mají pouze informativní a obecný charakter a nepředstavují daňové, účetní ani právní poradenství. Konkrétní povinnost auditu i způsob jeho provedení je vždy potřeba posoudit podle aktuální právní úpravy a individuální situace dané účetní jednotky.
O autorovi:
Ing. Filip Krejčí
Hlavní účetní CEG
Filip má více než desetiletou praxi ve vedení finančního a mzdového účetnictví obchodních korporací. Má zkušenosti s finančním řízením firem a vedením účetních týmů. Své znalosti a dlouholeté zkušenosti předává jako uznávaný lektor prostřednictvím odborných kurzů a seminářů dalším profesionálům v oblastech účetnictví, daní a mezd. Vedení účetnictví v jeho podání je profesionální a pochopitelné pro všechny.
Mzdy, personalistika a povinné odvody se pořád mění. Náš mzdový tým neustále sleduje aktuální vývoj legislativy a je připraven Vám poradit s každou Vaší otázkou, případně Vám rádi zpracujeme Vaše mzdy. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci mzdového účetnictví našim klientům poskytujeme.
10. 2026
