Švarcsystém představuje nelegální formu zaměstnávání, kdy dva subjekty navzájem působí jako nezávislí podnikatelé, ale ve skutečnosti mezi nimi existuje pracovní vztah zaměstnanec-zaměstnavatel. V rozhovoru s Mgr. Vítem Hruškou, LL.M., advokátem z advokátní kanceláře ATREUM, se dozvíte podrobnosti o podstatě švarcsystému, jeho historickém původu, charakteristikách závislé práce a doporučení pro správný postup při uzavírání smluv a spolupráci.
1. Co to vůbec ten švarcsystém je? Je to nějaká černota nebo odkud se vzal ten název?
Švarcsystém je tzv. nelegální zaměstnávání formou zastření pracovního poměru jinou smlouvou. Často byl odhalen mezi řemeslníky, ale třeba i v IT oblasti nebo marketingu. Švarcsystém je nelegální.
Jde o to, že dvě osoby navenek vystupují jako samostatní podnikatelé – živnostníci. Neuzavírají spolu pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce ani dohodu o pracovní činnosti. Oficiálně mezi nimi neexistuje vztah zaměstnanec – zaměstnavatel.
Ve skutečnosti ale jejich vzájemný vztah naplňuje znaky a podmínky závislé práce, tedy pracovního poměru. Existuje mezi nimi vztah nadřízenosti (zaměstnavatele) a podřízenosti (zaměstnance), slabší podnikatel často jedná jménem silnějšího podnikatele, osobně plní jeho pokyny, používá jeho vybavení a případně i prostory, pracuje ve stanovené pracovní době, často pravidelně měsíčně fakturuje stejnou částku, nemá žádné jiné zákazníky nebo klienty – jen tohoto jednoho, má dovolenou...
Švarcsystém nese název po svém „objeviteli“, benešovském podnikateli z devadesátých let, panu Miroslavu Švarcovi. Vymyslel systémový způsob, jak se vyhnout odvodům za zaměstnance. Zájemcům nabídl práci za větší peníze, pokud pro něj budou pracovat na základě živnostenského oprávnění. To se líbilo lidem, státu ale ne.
Pan Švarc na odvodech „ušetřil“ nezanedbatelné částky. Nicméně nakonec byl za daňové úniky odsouzen na 3,5 roku odnětí svobody (nakonec seděl jen 9 měsíců).
2. Musí se každý OSVČ bát, že by ho mohl někdo podezírat ze švarcsystému?
Ne každý se musí obávat vysoké pokuty nebo dokonce vězení. Pokud podnikání nenaplňuje znaky závislé práce, které jsme popsali výše (všechny znaky závislé práce jsou popsané hned v § 2 zákoníku práce), pak můžete zůstat v klidu.
Problematické nemusí být ani jednorázové, byť opakující se zakázky. Je jasné, že pokud například dodavatel bude spokojený se svým subdodavatelem, rád znovu využije jeho služeb.
Inspektorát práce při případném prokazování švarcsystému posuzuje konkrétní situace. Hodnotí uzavřené smlouvy, možný vztah nadřízenosti a podřízenosti a další parametry závislé práce.
3. Jaké jsou nejčastější známky toho, že už se nejedná o vztah dodavatel x odběratel, ale o vztah zaměstnanec x zaměstnavatel?
Pokud jejich obchodní vztah naplňuje základní znaky závislé práce:
dodavatel pracuje osobně jen pro jediného odběratele. Nemá jiné odběratele;
mezi dodavatelem a odběratelem existuje vztah podřízenosti a nadřízenosti – strany nemají stejná práva;
dodavatel vystupuje jménem odběratele;
dodavatel jedná podle pokynů odběratele, na jeho náklady a odpovědnost;
dodavatel pracuje ve stanovenou pracovní dobu;
dodavatel pracuje na pracovišti odběratele;
dodavatel používá vybavení odběratele;
odběratel platí dodavateli pravidelnou odměnu.
4. Jak se dají tyto věci ošetřit smluvně? A stačí vůbec pouze vše ošetřit jenom smlouvou?
Správně sepsaná smlouva je sice základ, ale rozhodně sama o sobě není samospásná.
Je také nutné, aby to, co je na papíře, fungovalo i v praxi.
Pokud se budeme držet příkladu odběratele a dodavatele, tak v ideálním případě by:
dodavatel měl mít i jiné odběratele – fakturovat i jiným osobám;
dodavatele nikdo nekontroluje a neukládá mu příkazy;
sám se rozhoduje, kdy a kde bude pracovat. Pokud se rozhodne, že 3 měsíce nebude nic dělat, je to jeho volba;
používá vlastní vybavení;
jedná vlastním jménem.
Pro úplnost doplňuju, že ke švarcsystému dochází jen v případě, že je dodavatelem fyzická osoba – podnikatel. Nikoliv obchodní společnost (s.r.o.).
5. Které úřady mohou přijít na kontrolu a co mi hrozí, když se švarcsystému dopouštím a přijdou mi na to?
Na kontrolu chodí inspektoři inspektorátu práce.
Mohou požádat o identifikaci osob na pracovišti, o předložení smluvní dokumentace a ptát se přítomných na podrobnosti týkající se jejich pracovního nebo obchodního vztahu.
Za švarcsystém hrozí až 10milionová pokuta pro zastřeného zaměstnavatele a 100tisícová pokuta pro zastřeného zaměstnance.
Dále hrozí povinnost doplatit zálohy na daně z příjmů a odvody na sociální a zdravotní pojištění, včetně penále.
Hrozí i trestní stíhání pro daňové trestné činy.
6. Co byste poradil posluchačům? Jak to mají dělat správně?
V první řadě bych doporučil podívat se na smlouvy, které má společnost se svými dodavateli uzavřené, plus zkontrolovat i samotný faktický vztah mezi společností a jejími spolupracovníky.
Zároveň bych všem doporučil pravidelně pořádat briefing za účelem zopakování si pravidel vzájemné spolupráce. Spolupráce nesmí vykazovat znaky závislé práce.
Může se stát, že dodavatel – OSVČ inspektorovi na místě při kontrole řekne, že sem do práce chodí každý den od devíti do šesti, každý měsíc má mzdu 35 tisíc, zrovna včera se vrátil z dovolené, používám firemní počítač, atd… A problém je na světě. Obchodní vztah pak vypadá jako vztah pracovní. Přitom často může jít jen o nepochopení a nedorozumění.
Nemyslím si, že průměrná osoba při rozhovoru rozlišuje právní pojmy, jako je například odměna, mzda, plat, dovolená. Pokud si zaměstnanec bere dovolenou, bude ji mít obvykle od zaměstnavatele proplacenou. Pokud OSVČ řekne, že si bere dovolenou, nikdo by mu neměl nic dávat.
Kdyby dodavatel prošel briefingem, možná by odpověděl trochu jinak.
Třeba takto: V prostorách dodavatele mám pronajaté kancelářské místo, které používám ke své práci (nejen na práci pro odběratele). Pracuji tak, abych projekt dokončil; minulý týden jsem se rozhodl nepracovat. Nikdo mě neúkoluje a nepřikazuje mi, kdy a kde mám pracovat. Pracuji na počítači, který jsem si pronajal.
O autorce:
Ing. Šárka Pelikánová
Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s. r. o.
Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků nejen v médiích a v televizi. Vede naše oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou také pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.
Vést účetnictví, je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví našim klientům poskytujeme.
11. 04. 2023