top of page
  • Obrázek autoraŠárka Pelikánová

JUDr. Zuska: Otázku, zda začít jako OSVČ, nebo založit s. r. o. by si měl položit každý podnikatel

Aktualizováno: 17. 7. 2023

S renomovaným právníkem JUDr. Pavlem Zuskou z advokátní kanceláře OTIDEA LEGAL s. r. o. jsme otevřeli téma OSVČ a s. r. o. Kdy se vám vyplatí jedno a kdy druhé? Která varianta je jednodušší na založení a jaká úskalí s sebou přináší s. r. o.? To se dočtete v našem rozhovoru.


Když jste rozjížděl své podnikání, položil jste si otázku, zda začnete jako OSVČ nebo založíte s. r. o.?


Tuto otázku by si rozhodně měl položit každý začínající podnikatel. Když jsem složil advokátní zkoušky, neměl jsem ještě ambici zakládat vlastní advokátní kancelář a zůstal jsem spolupracujícím advokátem v advokátní kanceláři, ve které jsem dosud pracoval. V tu chvíli dávalo naprostý smysl vykonávat advokacii jako OSVČ. Jakmile jsem se pustil do zakládání vlastní advokátní kanceláře a chtěl jsem, aby rostla, abychom nabírali zaměstnance, bylo načase situaci přehodnotit a založit s. r. o.


Jakou zásadní výhodu má podnikání na OSVČ z právního hlediska oproti s. r. o.?


Určitě po všech stránkách menší náročnost. Chcete-li podnikat v oboru, pro který potřebujete jen volnou živnost, a splňujete podmínky živnostenského zákona, stačí živnost ohlásit na živnostenském úřadě, který má povinnost vás zapsat do živnostenského rejstříku do 5 pracovních dnů. A ačkoli podmínky pro založení s. r. o. se postupem času legislativně zjednodušují, troufám si říci, že nikdy nebudou tak jednoduché a levné, jako pouhé ohlášení živnosti.


OSVČ nemusí vést účetnictví jako s. r. o. (pokud jejich roční příjem z podnikání nepřesáhne 25 milionů Kč) a pokud splňují podmínky a přihlásí se do režimu paušální daně, dá se říci, že jejich administrativní zátěž je naprosto minimální. Vedení účetní agendy u s. r. o., pokud nejste účetní, je oproti tomu nepoměrně složitější.


Musím zde zmínit jednu zásadní věc, kterou si z mé zkušenosti podnikatelé leckdy neuvědomují. Podnikání jako OSVČ je podnikáním svým jménem a na svůj účet. Když ale založím s. r. o. a stanu se jejím jednatelem, z právního pohledu zakládám právnickou osobu, která je samostatným subjektem. Jako jednatel pak s. r. o. zastupuji navenek, tzn. jednám na účet společnosti. Příjmy z této činnosti tak nejsou mými příjmy, jako u OSVČ, ale příjmy společnosti, které nemohu jen tak použít pro své osobní účely. Ve své praxi jsem ale v některých případech (v naprosté většině případů v jednočlenných společnostech, tj. ve společnostech, kde jeden člověk je jediným společníkem a jediným jednatelem) nabyl dojmu, že si lidé neuvědomují, že ačkoli s. r. o. stoprocentně vlastní a veškeré příjmy vydělali svou činností, nejde o jejich peníze, ale o peníze společnosti.


Kdy byste rozhodně doporučil podnikateli založit s. r. o.?


Každé podnikání je jiné. Obecně bych ale doporučil založit s. r. o. zejména tehdy, kdy se podnikání podnikatele bude rozrůstat, bude potřeba nabírat zaměstnance, nebo podnikatel realizuje podnikatelský záměr spolu s dalšími lidmi. Dále v situacích, kdy je podnikatelský záměr spojen s vyšším rizikem.


Před časem jsme řešili případ klienta, který vybudoval poměrně známou značku určitého zboží (samozřejmě nebudu jmenovat), podnikal s obratem řádově ve stovkách milionů korun ročně, měl zaměstnance a podnikal jako OSVČ. Dostal se do situace, kdy mu na základě daňové kontroly byla doměřena daň z přidané hodnoty a daň z příjmů, protože podle názoru finančního úřadu neprokázal uskutečnění zdanitelného plnění (šlo o reklamní spoty). Zatímco jsme se s finančním úřadem soudili, finanční úřad zřídil zástavní právo na jeho vlastním domě. Kdyby v té době podnikal ve formě s. r. o., k tomuto by nebylo bývalo došlo.


To souvisí s další otázkou. Na co by si měli dávat pozor všichni OSVČ v rámci ručení za své aktivity?


Každá OSVČ si musí být vědoma toho, že v plném rozsahu odpovídá za veškeré dluhy, které jí z podnikání vzniknou. Pojem „ručení“ je nepřesný, i když laicky se k vyjádření míry odpovědnosti za dluhy často používá. Ručení jako legální pojem totiž znamená povinnost uhradit dluh někoho jiného v případě, že dlužník dobrovolně neplní.


Pro dluhy z podnikání může být postižen veškerý majetek podnikatele. Má-li podnikatel manžela/manželku, může být pro dluhy z podnikání postižen ale i majetek, který je ve společném jmění manželů. Tedy například rodinný dům, který manželé koupili ze svých prostředků a na který třeba společně splácí hypotéku. Pro eliminaci tohoto rizika bych doporučil, aby si manželé před vstupem jednoho z nich (nebo i obou) do podnikání, případně před uzavřením manželství (pokud již některý z nich podniká), upravili režim společného jmění manželů například tak, že rozsah společného jmění manželů zúží. To znamená, že třeba právě rodinný dům, který mají v plánu zakoupit, nebude součástí společného jmění, ale buď jej bude vlastnit nepodnikající manžel/manželka, nebo bude v podílovém spoluvlastnictví manželů (pak by se věřitel podnikatele mohl uspokojit ne z celého domu, ale z podílu na domě).


Tyto záležitosti je však potřeba řešit dostatečně včas. Řešení těchto situací až v době, kdy se podnikatel dostal do dluhů, už je velice riskantní a často neúčinné.


Často se uvádí, že pokud podnikáte formou s. r. o., neručíte za dluhy, které při podnikání s. r. o. vzniknou. To bych ale označil za polopravdu. Jako společník s. r. o. ručíte za dluhy společnosti do výše nesplacených vkladů. Protože ale minimální vklad společníka s.r.o. je jedna koruna a vklady zpravidla bývají při založení splaceny v plné výši, tato situace příliš často nenastává.


Co ale může být nebezpečné je ručení jednatele za dluhy společnosti v případě, že jednatel způsobí společnosti škodu tím, že nejedná s péčí řádného hospodáře. Ze zákona pak ručí za dluhy společnosti v rozsahu, v jakém takovou škodu společnosti nenahradil. A mohou to být zdánlivě nevinné situace –například pokud si jednatel půjčí od společnosti peníze bezúročně. Nebo naopak pokud půjčí společnosti peníze za nepřiměřeně vysoký úrok. Nebo pokud zapomene jako jednatel včas zaplatit dluh společnosti a společnosti tak vznikne povinnost zaplatit smluvní pokutu nebo úroky z prodlení. Nebo pokud bez jakéhokoli protiplnění používá firemní auto pro soukromé účely.


V těchto případech se (na rozdíl od OSVČ) skutečně jedná o ručení. To znamená, že věřitel musí nejprve žádat uhradit dluh po společnosti a pokud společnost dobrovolně neplní, může se domáhat splnění po ručiteli.


Velmi nebezpečné pak mohou být situace, kdy podnikání s. r. o. nevyjde a společnost skončí v insolvenci. V takovém případě nad jednatelem visí skutečný Damoklův meč, protože insolvenční správce má řadu nástrojů, jak dluhy společnosti uhradit přímo z majetku jednatele. Může za společnost vymáhat po jednateli škodu vzniklou porušením péče řádného hospodáře. Nebo například dokonce může za určitých okolností po jednateli nárokovat vrácení veškerého prospěchu, který od společnosti obdržel až za období dvou let před zahájením insolvenčního řízení.


Jakkoli je tedy s. r. o. nepochybně bezpečnější z pohledu hrozby odpovědnosti podnikatele za dluhy, rozhodně není moudré na to bez dalšího spoléhat. Je to celkem složité téma, které by vydalo na několik podcastů.


Co byste sám doporučil naprosto začínajícímu podnikateli? OSVČ nebo s. r. o.?


Záleží na typu podnikání, na podnikatelském plánu, na ambicích, ale i na předpokládaném obratu a výši nákladů. Například pro profesionálního fotografa na volné noze by pravděpodobně bylo vhodnější podnikat jako OSVČ. Pokud ale budu chtít provozovat minipivovar, určitě bych od začátku volil cestu založení s. r. o.


Nyní se ukazuje, že určitá část OSVČ ruší své živnosti kvůli zavedení povinnosti využívat datové schránky. Vidíte vy sám v datových schránkách nějakou výhodu pro podnikatele?


Já sám používání datových schránek preferuji, mám i osobní datovou schránku a považuji ji za vrcholně praktický nástroj pro komunikaci mezi soukromými subjekty a orgány veřejné moci i mezi soukromými subjekty navzájem. Například advokátní praxi ve 21. století si již bez datových schránek nedovedu reálně představit.


Datové schránky mají podle mého názoru dvě velké praktické výhody. První je ta, že nemusíte tisknout a podepisovat každý dokument, který chcete odeslat, a posílat jej poštou, což šetří čas i náklady. Druhá je ta, že bezpečně víte, kdy byl jaký dokument odeslán, doručen a co bylo obsahem datové zprávy. Fakticky tak odpadají spory ohledně doručování písemností v listinné podobě.



O autorce:


Ing. Šárka Pelikánová


Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s. r. o.


Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků nejen v médiích a v televizi. Vede naše oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou také pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.


Vést účetnictví, je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví našim klientům poskytujeme.


21. 03. 2023



コメント


bottom of page