Švarcsystém nebo legální spolupráce na IČO? Hlavní rozdíly, rizika a sankce

Švarcsystém patří mezi nejčastější právní rizika, se kterými se podnikatelé i OSVČ v praxi setkávají – a zároveň mezi nejvíce nepochopené. Kde je hranice mezi legitimní spoluprací na IČO a nelegálním výkonem závislé práce? Jak takové vztahy posuzují úřady a co při kontrolách skutečně sledují? V rozhovoru s právníkem Pavlem Zuskou rozebereme klíčové rozdíly, upozorníme na nejčastější rizika i „šedé zóny“ a ukážeme, jak nastavit spolupráci tak, abyste se vyhnuli vysokým pokutám i dalším nepříjemným důsledkům.

Jaký je rozdíl mezi legitimní spoluprací na IČO a švarcsystémem?

Podstata švarcsystému spočívá v tom, že pracovník formálně vystupuje jako podnikatel, ale ve skutečnosti vykonává tzv. závislou práci. Závislá práce může být vykonávána zásadně jen v pracovněprávním vztahu. Zákon o zaměstnanosti pak výslovně říká, že nelegální prací je práce, která má znaky závislé práce a je konána mimo pracovněprávní vztah.

Oproti tomu legitimní spolupráce „na IČO“ je taková, která znaky závislé práce nenaplňuje. Příkladem opačného konce spektra je klasický dodavatelský B2B vztah.

Mezi těmito dvěma póly pak existuje celá řada situací, které mohou být sporné. V takových situacích mohou být často splněny jen některé znaky závislé práce. Aby se však skutečně jednalo o nelegální práci ve formě švarcsystému, muselo by být prokázáno naplnění všech podmínek závislé práce.

Jak úřady v praxi vyhodnocují, že se jedná o švarcsystém? Jaké znaky jsou pro ně klíčové?

Zákoník práce definuje závislou práci jako práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a osobně. Úřady tedy musí zkoumat, zda jsou tyto znaky závislé práce u pracovníka pracujícího na IČO splněny.

Pro úřady bývá varovné zejména to, když OSVČ dělá totéž co kmenoví zaměstnanci, na stejném místě, ve stejném režimu, podle pokynů „zaměstnavatele“ a podle jeho kontroly a bez reálné podnikatelské samostatnosti. Dalšími indiciemi může třeba to, že vedle OSVČ pracují na totožných pozicích i samotní zaměstnanci objednatele nebo že pracovník má přiděleny pracovní pomůcky „zaměstnavatele“. To, že úřady zjistí naplnění nějakého takového kritéria, však ještě samo o sobě neznamená, že jde o švarcsystém – pro prokázání znaků závislé práce je potřeba hodnotit vztah obou zúčastněných subjektů komplexně.

Na co se při kontrole nejčastěji zaměřuje inspektorát práce?

Inspektorát práce se při kontrole soustředí hlavně na to, kdo je na pracovišti, co tam dělá, pro koho pracuje a na základě čeho. Zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že fyzická osoba, která se zdržuje na pracovišti kontrolované osoby a koná práci, musí orgánu kontroly prokázat totožnost. Zaměstnavatel má navíc povinnost mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, pokud nesplnil oznamovací povinnost vůči ČSSZ.

Z praktického pohledu to znamená, že inspektorát neřeší jen smluvní základ, ale i běžný provoz a fungování pracovníka. Zjišťují, kdo komu zadává práci, kdo určuje čas a způsob práce, kdo nese odpovědnost za výsledek a jak daný vztah funguje v každodenní realitě. SÚIP za rok 2024 uvedl, že 6 328 kontrol směřovalo právě na odhalování nelegálního zaměstnávání, a pro rok 2026 opět zdůraznil, že boj proti nelegálnímu zaměstnávání a zastřenému zprostředkování zaměstnání zůstává stěžejním zaměřením kontrol.

Jaké sankce hrozí firmě a jaké konkrétně „OSVČ“, pokud je švarcsystém prokázán?

Právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která umožní výkon nelegální práce, lze uložit pokutu až 10.000.000,- Kč, přičemž zákon stanoví minimální hranici 50.000,- Kč. Kromě toho lze uložit i zákaz činnosti až na dva roky a zveřejnění rozhodnutí o přestupku na úřední desce Státního úřadu inspekce práce po dobu jednoho roku.

Samotné fyzické osobě, která nelegální práci vykonává, hrozí pokuta až 100.000,- Kč. To je důležité zmínit, protože podnikatelé někdy mylně předpokládají, že sankce míří jen na „zaměstnavatele“.

Vedle samotných sankcí je třeba zmínit i další možné důsledky, a to zejména v podobě doměření odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud ušlé odvody dosáhnou částky 100.000,- Kč, hrozí i spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby.

Existují nějaké „šedé zóny“, kde si podnikatelé často nejsou jistí, jestli už jsou za hranou?

Ano, tyto „šedé zóny“ jsou velmi časté. Typickým příkladem, který se často uvádí jako příklad švarcsystému, je dlouhodobá spolupráce jedné OSVČ s jediným zákazníkem. To však samo o sobě ještě ze spolupráce švarcsystém nečiní. Jak jsem uvedl výše, pro prokázání švarcsystému je potřeba prokázat naplnění všech znaků závislé práce. Jakkoli tedy dlouhodobá spolupráce s jedním zákazníkem může vést k podezření ze švarcsystému (vytváří hospodářskou závislost pracovníka na zákazníkovi), pokud se k tomu nepřidají další okolnosti, o švarcsystém se jednat nemůže. OSVČ může zcela svobodně spolupracovat jen s jedním klientem a přitom si zachovat svou podnikatelskou nezávislost.

Je třeba také říci, že je mnoho povolání, které i dle judikatury Nejvyššího správního soudu je možné vykonávat jak v pracovním poměru, tak jako OSVČ – typicky například účetní nebo obchodní zástupce.

Čeho se naopak podnikatelé bát nemusí – kdy je spolupráce na IČO v pořádku?

Podnikatelé se nemusí bát skutečné externí spolupráce. Pokud někdo dodává službu nebo výsledek samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost. Právní úprava nevylučuje výkon práce na základě obchodních nebo občanskoprávních smluv, pokud na jejich základě není vykonávána práce naplňující znaky závislé práce. Typicky sem patří právě externí účetní, daňoví poradci, konzultanti nebo specialisté.

Jak jsem uvedl výše, stejně tak není důvod obávat se dlouhodobější spolupráce. Ta je naprosto v pořádku, pokud je zachována podnikatelská samostatnost dodavatele. Nejvyšší správní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje nutnost materiálního (skutečného) posouzení vztahu a varuje před příliš mechanickým hodnocením jednotlivých okolností.

Jak by měl podnikatel nastavit spolupráci s OSVČ, aby minimalizoval riziko, že bude vyhodnocena jako švarcsystém?

V prvé řadě bych doporučoval vyhnout se institutům typickým pro pracovní právo – tzn. dovolená, evidence pracovní doby, hlášení nemoci, firemní benefity. Dále bych doporučoval vyvarovat se omezování činnosti OSVČ pro jiné odběratele. Spolupráce s OSVČ by měla být v ideálním případě nastavená tak, že OSVČ odpovídá za výsledek své práce, nikoli za samotný proces (tzn. jakým způsobem pracuje).

Pochopitelně ne vždy je možné dodržet všechna tato doporučení. Naopak třeba u obchodních zástupců bývá standardní využití konkurenčních doložek, tedy ve svém důsledku omezování činnosti obchodního zástupce pro jiné klienty. Znovu se ale budu opakovat, když zdůrazním, že jedna izolovaná okolnost k prokázání švarcsystému nestačí.

Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.

---

O autorce:

Ing. Šárka Pelikánová

Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.

Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků v médiích. Vede oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu, a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.

Vést účetnictví je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ, nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví svým klientům poskytujeme.

Jaká témata zazněla?

• práce na IČO

• freelancer a švarcsystém

• nelegální práce

• podle čeho poznám švarcsystém

• jak poznat švarcsystém

  
  

  15. 4. 2026