Likvidace společnosti krok za krokem: jaké nástrahy číhají na podnikatele?

Ukončujete podnikání a přemýšlíte nad likvidací společnosti? Zjistěte, kdy je likvidace správnou volbou, jaké účetní a daňové povinnosti vás čekají, co musí zajistit likvidátor a na jaké chyby si dát pozor, aby se proces zbytečně neprodražil nebo neprotáhl.

Co přesně znamená likvidace společnosti a v jakých situacích se k ní firmy nejčastěji uchylují?

Likvidace firmy je zákonem stanovený postup, kterým se ukončuje činnost právnické osoby, jež není v úpadku (insolvenci). Jejím cílem je vypořádat majetek společnosti, uhradit závazky vůči věřitelům a následně rozdělit případný zbylý majetek (tzv. likvidační zůstatek) mezi společníky. Proces začíná vstupem do likvidace, kdy společnost dostává dodatek „v likvidaci“. Celý proces je završen výmazem společnosti z obchodního rejstříku. V celém procesu je klíčová role likvidátora, který po celou dobu likvidace zastává roli statutárního orgánu společnosti a zastupuje ji například před soudy či jinými orgány.

Ke zrušení společnosti s likvidací se nejčastěji přistupuje tehdy, když již nevykonává žádnou podnikatelskou činnost. Její vlastníci si nepřejí nadále nést administrativní zátěž spojenou s jejím fungováním, jako je například podávání daňových přiznání a plnění dalších zákonných povinností, jejichž nesplnění může vést k uložení nemalých sankcí. Dalším důvodem vstupu do likvidace může být naplnění účelu, pro který byl subjekt založen. K likvidaci se rovněž přistupuje v situaci, kdy vlastníci nejsou spokojeni s cenou, za niž by bylo možné společnost prodat, a proto upřednostní její zrušení s likvidací.

Rozhodnou-li se majitelé společnost zrušit, mohou tak učinit i bez její likvidace. Zrušení bez likvidace přichází v úvahu zejména tehdy, pokud společnost vstupuje do přeměny (například formou fúze či rozdělení) nebo v případě zahájení insolvenčního řízení, kdy je zjištěn její úpadek či majetkový nedostatek.

Jaké kroky musí firma splnit na začátku likvidace z účetního a daňového pohledu? 

Společnost musí nejprve prostřednictvím valné hromady rozhodnout o svém zrušení s likvidací a toto rozhodnutí zaznamenat v notářském zápisu. Následně je zmíněnou valnou hromadou jmenován likvidátor. Po zápisu vstupu do likvidace do obchodního rejstříku oznámí likvidátor zahájení likvidace věřitelům prostřednictvím zveřejnění v Obchodním věstníku a zároveň informuje příslušné úřady, banky a pojišťovny. Poté vyhotoví zahajovací likvidační účetní závěrku, která zachycuje majetek a závazky společnosti ke dni vstupu do likvidace a sestaví zahajovací rozvahu ke dni vstupu do likvidace. Likvidátor je rovněž povinen podat do 30 dnů od vstupu do likvidace daňové přiznání k dani z příjmů za část zdaňovacího období, která předcházela vstupu společnosti do likvidace.

Kdo se může stát likvidátorem a co dalšího musí řešit?

Funkci likvidátora může vykonávat některý ze společníků, což je z praktického hlediska nejčastější řešení. Likvidátorem se může stát také zaměstnanec společnosti, kterého do funkce jmenuje statutární orgán. Další možnost představuje pověření externí osoby, například advokáta, pracovníka účetní společnosti nebo daňového poradce, kteří mají dostatečné znalosti o fungování společnosti a jejím hospodaření.

Během likvidace se likvidátor snaží zpeněžit majetek společnosti a získané prostředky použít především k uspokojení věřitelů. Současně řeší závazky vůči zaměstnancům, ukončuje pracovní poměry v souladu s pracovním právem a vypořádává jejich nároky.

Dále provádí odhlášení společnosti z registru DPH, zaměstnanců ze zdravotní pojišťovny a okresní správy sociálního zabezpečení. Od finančního úřadu získává potvrzení o bezdlužnosti. Teprve po splnění všech těchto kroků může být společnost úspěšně vymazána z obchodního rejstříku.

Na konci likvidace likvidátor sestavuje závěrečnou likvidační účetní závěrku, která shrnuje veškeré transakce během likvidace a uvádí konečný stav majetku a závazků. Závěrečná účetní závěrka dále slouží jako podklad pro daňová účely a výmaz společnosti z obchodního rejstříku. Kromě toho likvidátor vyhotovuje závěrečnou zprávu a návrh na rozdělení likvidačního zůstatku.

Jak probíhá vedení účetnictví během likvidace a čím se liší od běžného provozního období?

Hlavním cílem účetnictví během likvidace je přesně evidovat veškerý majetek, závazky a pohledávky společnosti, aby bylo možné splnit všechny povinnosti pro vymazání z obchodního rejstříku. Na rozdíl od běžného období, kdy se v účetnictví sledují výsledky hospodaření, během likvidace se účetnictví soustředí na ukončení a vypořádání všech položek.

Jaké jsou hlavní daňové povinnosti společnosti v likvidaci?

Po podání daňového přiznání do 30 dnů ode dne vstupu do likvidace pokračuje likvidátor ve splnění pravidelných daňových povinností společnosti, obdobně jako by společnost nebyla v likvidaci. To zahrnuje podávání řádných daňových přiznání za každé ukončené zdaňovací období.

Kromě toho je likvidátor povinen podat daňové přiznání do 15 dnů ode dne zpracování návrhu na použití likvidačního zůstatku. Před samotným rozdělením likvidačního zůstatku je navíc třeba ze zůstatku sníženého o nabývací cenu podílů srazit a odvést 15% srážkovou daň příslušnému správci daně.

Jaké chyby firmy při likvidaci nejčastěji dělají a v čem se dá proces zbytečně prodloužit nebo prodražit?

Firmy si musí hlídat dobíhající transakce (závazky a pohledávky), ze kterých může vzniknout dodatečná daňová povinnost. Důležité je si v tomto ohledu rovněž pohlídat termíny pro podání daňových přiznání, protože jejich nedodržení se váže se sankcemi jako úroky z prodlení a penále.

Kdy je vhodné, aby likvidaci řešila účetní kancelář s daňovým poradcem a kdy už je potřeba zapojit právníka? 

Účetní kancelář s daňovým poradcem je ideální pro běžnou likvidaci, kdy jde hlavně o účetní uzávěrku, daňové záležitosti a rozdělení majetku mezi společníky – zde lze mít pocit jistoty, že finanční stránka proběhne hladce. Právník se naopak hodí, pokud likvidace nese právně složitější či rizikové situace, například spory mezi společníky, závazky vůči věřitelům nebo exekuce – v těchto chvílích jde nejen o dodržení zákona, ale i o klid a pocit bezpečí, že vaše práva jsou odborně chráněna.

Spolupráce obvykle probíhá koordinovaně: účetní připravuje finanční data a závěrečnou účetní závěrku, daňový poradce kontroluje správnost daňových aspektů a minimalizuje riziko penále, a právník dohlíží na právní kroky, vypracovává smlouvy či návrhy a zajišťuje, aby likvidace proběhla v souladu se zákonem. Všechny strany pravidelně komunikují, sdílejí dokumenty a konzultují případné komplikace, aby proces byl rychlý, bezpečný a bez zbytečných komplikací.

Dozvěděli jste se něco nového?

Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.

---

O autorce:

Ing. Filip Krejčí

Hlavní účetní CEG

Filip má více než desetiletou praxi ve vedení finančního a mzdového účetnictví obchodních korporací. Má zkušenosti s finančním řízením firem a vedením účetních týmů. Své znalosti a dlouholeté zkušenosti předává jako uznávaný lektor prostřednictvím odborných kurzů a seminářů dalším profesionálům v oblastech účetnictví, daní a mezd. Vedení účetnictví v jeho podání je profesionální a pochopitelné pro všechny.

Mzdy, personalistika a povinné odvody se pořád mění. Náš mzdový tým neustále sleduje aktuální vývoj legislativy a je připraven Vám poradit s každou Vaší otázkou, případně Vám rádi zpracujeme Vaše mzdy. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci mzdového účetnictví našim klientům poskytujeme.

18. 2. 2026