top of page
  • Obrázek autoraŠárka Pelikánová

Může se daňové a trestní řízení týkat i vás?

Být účastníkem daňového nebo trestního řízení není příjemná zkušenost pro žádného podnikatele. Vzhledem k délce trvání těchto procesů mohou výrazně zasáhnout životy lidí a osudy jejich firem. V dnešním rozhovoru vyzpovídala daňová expertka CEG Šárka Pelikánová zkušeného právníka Pavla Zusku z advokátní kanceláře OTIDEA Legal. Jestliže podnikáme poctivě, můžeme být stran daňového a trestního řízení v klidu, anebo se mohou potíže dotknout i nás? Jak v takovém případě postupovat a kde hledat pomoc?

Kdy bych měla být více nervózní - když jsem součástí daňového řízení, nebo když jsem vyšetřován v trestním řízení?

Pokud se na tuto otázku podívám pohledem toho, co mi v kterém řízení hrozí, tak v daňovém řízení jde vždy „jen“ o peníze. Ano, mohou to být – a také často jsou – velké peníze. Zvláště, když mi v daňovém řízení hrozí například kromě doměření daně i úrok z prodlení, který je v současné době 15 % ročně, penále a pokuty.

Oproti tomu v trestním řízení mi může jít i o vlastní svobodu. U jednotlivých daňových trestných činů se bavíme o potenciálním trestu odnětí svobody, jehož výměra se může lišit v závislosti na mnoha okolnostech.

Například u trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby hrozí v jeho nejméně závažné formě trest odnětí svobody ve výměře šest měsíců až tři léta, zatímco u jeho nejzávažnější formy hrozí trest odnětí svobody ve výměře pět až deset let. Nejméně závažná forma tohoto trestného činu vyžaduje zkrácení daně, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vylákání výhody na některé z těchto povinných plateb ve „větším rozsahu“, což je alespoň 100 tisíc Kč. Nejzávažnější forma pak vyžaduje zkrácení nebo vylákání výhody ve velkém rozsahu (což je alespoň 10 milionů Kč) nebo ve značném rozsahu (což je alespoň 1 milion Kč) za předpokladu, že pachatel čin spáchá ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech.

Je třeba říci, že i v případě odsouzení výsledný trest nemusí odpovídat trestu, který si přečtu v trestním zákoníku. Například pokud bych byl odsouzen za trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby v jeho nejméně závažné formě, zpravidla nebudu odsouzen k nepodmíněnému trestu, ale odejdu tzv. s „podmínkou“. To znamená (zjednodušeně řečeno), že trest mi bude odložen na určitou pevně stanovenou zkušební dobu a pokud budu v této zkušební době vést řádný život, tak se tzv. osvědčím a bude se na mě hledět, jako bych nebyl odsouzen.


Jaké jsou základní rozdíly mezi daňovým a trestním řízením? Řídí se stejnými zákony? Co kdo musí prokazovat a jakými prostředky?

Mezi daňovým a trestním řízením je zásadní rozdíl v tom, že cílem daňového řízení je správné zjištění a stanovení daně a zabezpečení její úhrady a řídí se zejména daňovým řádem, zatímco cílem trestního řízení je hlavně zjištění, zda se konkrétní osoba dopustila trestného činu a řídí se trestním řádem. Daňové řízení vede správce daně, typicky orgány finanční a celní správy, zatímco tím, kdo rozhoduje o vině a trestu v trestním řízení, je soud.

Odlišné je i postavení toho, s kým se daňové nebo trestní řízení vede. Obecně platí, že v daňovém řízení je povinnost tvrzení a důkazní na straně daňového subjektu. Pokud mi tedy například v rámci daňové kontroly finanční úřad zpochybní nárok na odpočet DPH, tak jsem to já, kdo musí finančnímu úřadu prokazovat, že konkrétní plnění proběhlo a že jsou splněny zákonné podmínky pro odpočet daně.

Naopak trestní řízení je ovládáno zásadou presumpce neviny. To znamená, že na obviněného se hledí jako na nevinného do doby, než bude pravomocně odsouzen. Je to pak státní zástupce, který v trestním řízení zastupuje veřejnou žalobu, aby obviněnému vinu dokázal. Obviněný tedy nemusí dokazovat, že je nevinen, ale naopak státní zástupce musí dokazovat, že obviněný vinen je.

Za prostředky, který mi se určité skutečnosti prokazují, může v daňovém i trestním řízení sloužit až na výjimky prakticky cokoli. Nejčastěji půjde o listiny, výslechy svědků, znalecké posudky. V trestním řízení se často využívají i odposlechy (prostorové nebo telefonní), pokud jsou získány zákonem předvídaným způsobem, nebo třeba domovní prohlídky.


Může být výsledek daňového a trestního řízení odlišný?

Určitě ano. Vyplývá to z rozdílného cíle daňového a trestního řízení, jiného rozložení důkazního břemene v obou řízeních i z toho, že obě řízení vedou odlišné orgány, které vůči sobě nejsou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti a každý rozhoduje samostatně. Důkazy opatřené v daňovém řízení slouží často v trestním řízení jako důležitý podklad, ale nelze je, stejně jako závěry správce daně, v trestním řízení bez dalšího přejímat, což je dlouhodobě judikováno Nejvyšším soudem. Soud, stejně jako správce daně, hodnotí jednotlivé důkazy podle vlastní úvahy. Takže například platební výměr finančního úřadu nemůže soud v trestním řízení bez dalšího brát jako dostačující důkaz o krácení daně. Zvláště pokud je daň stanovená podle pomůcek.

V daňovém řízení se tedy může stát – a běžně stává – že správce daně doměří daň s odůvodněním, že daňový subjekt neprokázal existenci výdaje, a neunesl tak důkazní břemeno. Naopak v trestním řízení mají orgány činné v trestním řízení za úkol aktivně prokázat, že daný výdaj byl fiktivní, což se jim nemusí podařit.


Kdo mě může zastupovat v rámci daňového řízení? Kdo v rámci trestního řízení?

V daňovém řízení mě může zastupovat prakticky kdokoli – typicky to ovšem bývá buď advokát, nebo daňový poradce.

V trestním řízení mě jako obviněného může zastupovat pouze advokát (takový zástupce obviněného se v trestním řízení nazývá obhájce).


Pavle, máte zkušenost se zastupováním klienta v trestním řízení, kdy je obviněn z krácení daní v tzv. kolotočovém podvodu u DPH. Co to je za typ podvodů? A jak se může stát, že je do něčeho takového zatažen i nevinný člověk?

Kolotočový podvod na DPH je zvláštní a sofistikovaný typ daňového podvodu, na kterém se účastní (vědomě či nevědomě) zpravidla mnoho subjektů a který má přeshraniční přesah. V tomto typu podvodu se zneužívá toho, že subjekt, který nakupuje zboží v zahraničí, je nakupuje bez DPH a dále ve svém státě prodává s DPH. Nejlépe to bude pochopitelné na příkladu.

Česká společnost, plátce DPH, nakoupí od slovenské společnosti, také plátce DPH, zboží s tím, že si jej doveze. V tu chvíli slovenská společnost prodává české společnosti za cenu bez DPH, např. 110 Kč. Česká společnost prodává zboží další české společnosti, ale už s DPH. Zpravidla v tuto chvíli dochází i k ponížení ceny, aby byli potenciální kupující motivováni k nákupu. Společnost tedy prodá za 100 Kč + DPH, tzn. za 121 Kč. Tím by ale správně realizovala ztrátu 10 Kč, protože 21 Kč by byla povinna odvést na DPH. Protože ale jejím úmyslem je DPH neodvést (buď ji nezaplatit, nebo vůbec nepřiznat), faktický výnos z tohoto podvodu je 11 Kč.

Tato společnost, která nakupuje na Slovensku bez DPH a prodává v České republice s DPH, se nazývá tzv. „missing trader“, protože pro orgány finanční správy se zpravidla stane nekontaktní. V momentě, kdy finanční správa například zahájí daňovou kontrolu u missing tradera, už je výnos z trestné činnosti dávno vyveden pryč a s finančním úřadem již nikdo nekomunikuje. Z tohoto důvodu jsou do orgánů tohoto missing tradera zpravidla instalováni tzv. bílí koně, kteří jsou ovládáni skutečnými pachateli a sami ani nemusí mít ponětí, co vlastně dělají.

Aby se odhalení tohoto typu podvodu ztížilo, tak společnost, která nakupuje od missing tradera, zpravidla dále prodává zboží dále a sama si nenárokuje vratku DPH, aby na sebe nepřilákala pozornost. Do řetězce zatíženého podvodem na DPH tak dochází k zapojování dalších subjektů, které často ani nemusí tušit, že v takovém řetězci figurují.

Kolotočový podvod je pak takový, kdy jedno a totéž zboží projde takovýmto řetězcem společností až zpět na začátek k první společnosti. Může pak takovým řetězcem procházet stále dokola a generovat další a další výnosy z trestné činnosti.

Problém u tohoto typu podvodů je ten, že jeho články často vůbec nemají ponětí, že jsou součástí řetězce zatíženého podvodem na DPH. Prostě jen prodají za vyšší cenu, než nakoupí, a veškeré daňové povinnosti řádně plní.

Dojde-li k odhalení takového kolotočového podvodu, má správce daně zpravidla snahu doměřit daň (resp. neuznat nárok na odpočet DPH) právě i těm subjektům, přes které zboží jen proteklo, s tvrzením, že věděli nebo museli vědět, že se účastní na plnění zatíženém podvodem na DPH. Z toho pak vznikají léta trvající spory s finanční správou.

Správce daně pak zpravidla podává i trestní oznámení a v tu chvíli se i objektivně nevinný člověk může dostat do pozice obviněného z trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby.

Jak jsme si však naznačili výše, daňové a trestní řízení jsou řízeními odlišnými. Finanční úřad tak v daňovém řízení může úspěšně odepřít nárok na odpočet DPH z důvodu, že daňový subjekt musel vědět, že se účastní řetězce zatíženého podvodem na DPH, protože si například své dodavatele dostatečně neprověřil. Protože ale trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je trestným činem úmyslným, tak aby byl zároveň odsouzen v trestním řízení, musí mu být prokázáno, že jednal v úmyslu daň zkrátit. Spekulace, že o své účasti v podvodném řetězci musel vědět, k jeho odsouzení nestačí.


Jak rychle je třeba reagovat v rámci daňového a trestního řízení?

Obecně lze doporučit jak v rámci daňového, tak v rámci trestního řízení s příslušnými orgány komunikovat a na průběh řízení reagovat. V trestním řízení bývají některé lhůty velmi krátké. Například lhůta pro podání stížnosti (třeba proti usnesení o zahájení trestního stíhání) je pouze třídenní.

Je pak věcí taktiky zvolené v konkrétním řízení, kdy a v jakém rozsahu reagovat. Obviněný má ze zákona právo odepřít výpověď a nesmí být nucen k sebeobviňování, takže v některých případech může být taktické na počátku vyšetřování při výslechu nevypovídat a svou další obhajobu přizpůsobit tomu, jaké důkazy proti němu Policie v průběhu vyšetřování nashromáždí.


Zaujal vás článek? Sledujte CEG na socialních sítích, nebo odebírejte náš newsletter.

 

Ing. Šárka Pelikánová


Jednatelka a daňová specialistka Connect Economic Group s.r.o.


Šárka podporuje zvýšení finanční gramotnosti podnikatelů v ČR publikováním odborných článků nejen v médiích a v televizi. Vede naše oblíbené semináře Základy účetnictví a daní pro podnikatele. Ve 22 letech založila CEG a od té doby se věnuje jeho rozvoji. Má za sebou také pracovní zkušenosti z Japonska, kde působila jako analytik v investičním fondu a zároveň tam studovala v rámci MBA programu.


Vést účetnictví je pro firmy a řadu podnikatelů zákonná povinnost. Pro náš tým odborníků je to ovšem každodenní práce a zároveň koníček. Jsme připraveni pomoci i Vám, ať už jste OSVČ, nebo máte svou společnost a zaměstnance. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví svým klientům poskytujeme.


26. 10. 2023

Comments


bottom of page