Práce dobrovolníků I Connect Economic Group s.r.o.
  • Anna Pelikánová

Práce dobrovolníků

Aktualizace: kvě 18


Je obvyklé, že v neziskových organizacích pracují převážně dobrovolníci. Jejich práce je jejich dobrovolným příspěvkem neziskové organizaci a dělají to bezplatně. Na "legalizaci" jejich práce není třeba žádná zvláštní smlouva, pracovní smlouva s nulovou částkou v žádném případě.

Proplácení nákladů spojených s nějakou dobrovolnou činností je obecně možné. Jen je třeba vytvořit právní vztah mezi neziskovou organizací a dobrovolníkem. Obecně toto upraveno není a ani se to obecně nedá předpokládat.


Proto se vyhotovují nepojmenované smlouvy uzavřené podle obč. zákoníku (např. smlouva o proplácení cestovních náhrad). V této smlouvě se uvede, že organizace se zavazuje proplatit náhrady podle určitého postupu ve smlouvě uvedeného.


Na základě této smlouvy dobrovolníci udělají vyúčtování cestovného a podle toho, co jste se jim zavázali poskytnout (zda jen prokázané výdaje, nebo i stravné atd.). Neřídíte se zákoníkem práce, nýbrž dohodou, kterou uděláte mezi sebou. Ideální je ještě vnitřní směrnice, která upraví postupy a nároky na proplácení (co, komu, kolik, za jakých podmínek atd.). Stravné je nárokovatelné pouze tehdy, pokud tento nárok definujete v rozhodnutí nebo vnitřních postupech. Doporučuji se přitom držet běžných nároků a postupů vyplývajících ze zákoníku práce.


Při použití soukromého vozidla ke služebním účelům je postup podobný. Silniční daň se platí pouze za ta vozidla, která jsou používána k zajištění výdělečných aktivit, resp. těch, které jsou předmětem daně z příjmů právnických osob.


Cestovní náhrady u neziskovek v případě neudělení odměny je obecně problém, který až na výjimku u zákona o dobrovolnické službě zatím není řešen. V případě, že člen výboru nemá žádnou odměnu, je problém jak posoudit jízdní výdaje, výdaje za ubytování, stravné a náhradu nutných vedlejších nákladů. Existují dva výklady: jedná se o příjem podle § 10 nebo podle § 6 ZDP. U příjmů podle § 10 asi většina případů nepřekročí osvobození 30 000 Kč za rok. Pokud by platilo, že cestovní výdaje jsou „odměnou členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob“ tak bychom se asi dostali prostřednictvím § 6/2 a § 6/7/a ZDP opět k tomu, že se nejedná o předmět daně. Za příjmy za závislé činnosti se nepovažují náhrady cestovních výdajů.


Domnívám se, že je v každém případě nutné nějak posoudit příjmy z cestovních náhrad, protože zákonodárce považoval za nutné osvobodit „plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby“ (§4/1/zf ZDP), takže tato plnění, ve kterých je něco jako cestovní náhrady, považuje za dani z příjmů podléhající.


Ale pokud byste chtěli legalizovat dobrovolnictví, pak postupujte podle č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Ustanovení vymezují základní pojmy a působnost právnických osob a fyzických osob, které "dobrovolně" bez nároku na odměnu vykonávají činnosti jmenované v § 2 odst. 1 zákona, například pomoc nezaměstnaným, sociálně slabým osobám, národnostním menšinám, obětem domácího násilí atd. § 2 odst. 3 definuje krátkodobou dobrovolnickou službu jako službu, která trvá tři měsíce nebo dobu kratší. Dlouhodobou dobrovolnickou službou se rozumí služba, jejíž trvání je delší než tři měsíce. Mezi dobrovolníkem a vysílající organizací je podle občanského zákoníku uzavírána smlouva. Pokud se jedná o výkon dobrovolnické služby v zahraničí, smlouva musí být vždy písemná. Zákon pamatuje i na konflikt zájmů. Zdůrazňuje, že výkon služby dobrovolníka je vykonáván mimo pracovní poměr (je-li dobrovolníkem zaměstnanec) nebo mimo služební poměr, mimo studium apod. Osoby ve výkonu vojenské služby nebo civilní služby nemohou vykonávat zároveň službu dobrovolnickou.


"Vysílající organizace", je právnická osoba, která podle § 6 musí nejprve pro tuto činnost získat akreditaci od Ministerstva vnitra. Akreditaci mohou získat za zákonem stanovených podmínek spolky, obecně prospěšné společnosti, církve a náboženské společnosti nebo církevní právnické osoby. Vysílající organizací nemůže být např. podnikatel, zájmové sdružení právnických osob nebo nadace a nadační fond. Zákon ukládá vysílající organizaci povinnost uzavřít s přijímající organizací písemnou smlouvu o poskytnutí dobrovolníků. Náležitosti smlouvy upravuje § 8 zákona. Ustanovení § 8 výslovně vylučuje některé subjekty z možnosti přijímat dobrovolníky (např. organizace, jejichž předmětem činnosti je podnikání, případy, kdy by výkon služby dobrovolníka nahrazoval pracovně právní vztahy a další). Paragraf 8 odst. 3 zákona ukládá vysílajícím organizacím povinnost, vhodným způsobem zveřejňovat nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku výroční zprávu o své činnosti.


Ustanovení o výroční zprávě není novinkou pro obecně prospěšné společnosti. Pokud bude akreditovanou organizací vysílající dobrovolníky spolek nebo církve, vzniká povinnost sestavovat výroční zprávu o činnosti přesto, že zákon podle kterého byly zřízeny tuto povinnost neukládá.


Výkon služby dobrovolníka je zároveň určitou obdobou pracovněprávního vztahu i přesto, že je smlouva mezi vysílající organizací a dobrovolníkem uzavírána podle občanského zákoníku. K tomuto tvrzení opravňuje i skutečnosti, že dobrovolník během výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby může být účasten důchodového pojištění, má nárok na dovolenou, na poskytnutí pracovních a ochranných pomůcek, vyžaduje se v některých případech povinná preventivní lékařská, sjednává se rozsah pracovní doby, ukládá se povinnost organizaci k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a další. Zákon se v některých ustanoveních přímo odvolává na příslušné pracovněprávní předpisy.


ZDP se osvobozují u právnických osob příjmy plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle zákona č. 198/2002 Sb. Zákon nespecifikuje určitou skupinu příjmů, a proto je možné se domnívat, že jsou osvobozeny "veškeré příjmy" plynoucí v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby poskytované podle jmenovaného zákona.


V ČR se málo kdo vyzná v účetnictví neziskových organizací. My máme v týmu přední odborníky na tuto oblast, proto se na nás můžete spolehnout. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci vedení účetnictví neziskových organizací našim klientům poskytujeme.