Vyslání zaměstnance do zahraničí nebo zahraniční pracovní cesta?
- Filip Krejčí
- před 3 hodinami
- Minut čtení: 4
Vysílání zaměstnanců do zahraničí je téma, které by firmy neměly podcenit. Pokud se jich týká, je důležité znát rozdíl mezi pracovní cestou a vysláním, protože jsou s tím spojeny významné povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení, pracovněprávních předpisů i daní.
Vyslání zaměstnance do zahraničí
Vyslání zaměstnance je upraveno v čl. 12 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení.
Jedná se o situaci, kdy zaměstnanec, který obvykle vykonává práci v jednom členském státě EU, je svým zaměstnavatelem dočasně vyslán na území jiného členského státu k výkonu práce.
Typicky jde o:
vyslání zaměstnance mateřské společnosti k dceřiné společnosti (nebo naopak),
realizaci zakázky v zahraničí,
zakládání nové pobočky,
poskytování služeb zahraničnímu klientovi.
Zásadní znaky vyslání:
zaměstnanec v zahraničí skutečně vykonává práci (nejde jen o účast na školení),
standardní délka je až 12 měsíců s možností prodloužení na 24 měsíců.
Zahraniční pracovní cesta
Zahraniční pracovní cesta je upravena v § 154 zákoníku práce. Jedná se o cestu konanou mimo území České republiky.
Typicky:
je krátkodobější,
může jít o školení, jednání, konferenci,
nemusí jít o výkon práce ve smyslu poskytování služby na zahraničním trhu.
Hlavní rozdíl spočívá v účelu a délce pobytu. Pokud zaměstnanec dlouhodobě vykonává práci v jiném státě, nejde již jen o pracovní cestu, ale o vyslání se širšími právními dopady.
Jaké povinnosti má český zaměstnavatel vůči zahraničním úřadům, když do dané země vysílá svého zaměstnance?
Při vyslání je klíčové určení příslušnosti k systému pojištění – pod jaký systém sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění bude zaměstnanec spadat.
V rámci EU platí zásada, že osoba může být pojištěna pouze v jednom členském státě. Ve většině případů zůstává vyslaný zaměstnanec pojištěn v domovském státě – tedy v České republice.
Tuto skutečnost je nutné prokázat prostřednictvím formuláře A1.
Formulář A1
týká se jak sociálního zabezpečení, tak i zdravotního pojištění,
příslušná OSSZ vydávává potvrzení, kterým potvrzuje příslušnost k českému systému sociálního i zdravotního pojištění,
OSSZ má na jeho vydání až 30 dní (v praxi bývá dříve),
doporučuje se vyřídit jej i při běžných pracovních cestách.
Vyslání mimo EU?
Mimo EU se postupuje podle mezinárodních smluv, které Česká republika uzavřela s určitými státy. Ty upravují, kde bude zaměstnanec pojištěn.
Jak se při vyslání zaměstnance řeší mzda a pracovní podmínky?
Při vyslání je nutné respektovat pracovněprávní předpisy státu, do kterého je zaměstnanec vyslán.
To znamená zejména:
dodržení minimální mzdy,
respektování pracovní doby,
zajištění přestávek a doby odpočinku,
dodržení případných příplatků stanovených právními předpisy.
Mzdu nadále vyplácí český zaměstnavatel, ale její výše musí být minimálně v souladu s právem státu, do kterého byl zaměstnanec vyslán.
V rámci EU existují oficiální informační portály jednotlivých států, kde lze dohledat požadované informace.
Co všechno musí zaměstnavatel připravit před odjezdem zaměstnance – smlouvy, dokumenty, pojištění, formuláře?
Před vysláním by měl zaměstnavatel zajistit:
souhlas zaměstnance s vysláním,
určení doby vyslání,
platnou pracovní smlouvu (zaměstnanec by neměl být např. ve výpovědní lhůtě),
vyřízení a potvrzení formuláře A1,
seznámení se s právními předpisy státu, do kterého bude zaměstnanec vyslán.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby byly dodrženy podmínky týkající se minimální mzdy, pracovní doby a přestávek v práci podle právního řádu státu výkonu práce.
Jak funguje zdanění příjmů zaměstnance, který je vyslaný do jiné země? Kdo kde
odvádí daň a kdy vzniká problém dvojího zdanění?
Zdanění příjmů při vyslání řeší smlouvy o zamezení dvojího zdanění.
Klíčové je určení daňového rezidenství, které je obvykle dáno podle:
místa, kde se zaměstnanec obvykle zdržuje (více než 183 dní v kalendářním roce),
střediska jeho životních zájmů.
Pokud zaměstnanec delší dobu vykonává práci v jiném státě a má tam středisko hospodářských zájmů, může být daňovým rezidentem právě tohoto státu. V takovém případě mu může vzniknout:
povinnost podat daňové přiznání v zahraničí,
povinnost odvést daň z příjmů v daném státě.
Nesprávné určení rezidenství může vést k riziku dvojího zdanění.
Nejčastější chyby zaměstnavatelů při vyslání
Mezi nejčastější chyby patří:
nevyřízení formuláře A1,
podcenění místních pracovních podmínek (minimální mzda, příplatky, pracovní doba),
neřešení daňového rezidenství,
nesprávné posouzení, zda jde o pracovní cestu nebo vyslání.
V případě kontroly nese odpovědnost vždy zaměstnavatel.
Pokud se firma rozhoduje, zda zaměstnance vyslat – co by měla zkontrolovat jako úplně první, aby minimalizovala rizika a papírování?
Pokud se firma rozhoduje o vyslání zaměstnance, měla by jako první:
Zajistit vyřízení formuláře A1,
Prověřit právní předpisy státu, kam má být zaměstnanec vyslán – vhodné konzultovat s právníkem se znalostí práva daného státu,
Konzultovat situaci s účetním či daňovým poradcem, který dané problematice rozumí.
Správná příprava před samotným vysláním výrazně minimalizuje rizika sankcí a administrativní zátěže.
Dozvěděli jste se něco nového?
Vzdělávejte se s námi dál: poslouchejte naše podcasty, přihlaste se k odběru našich novinek a podívejte se, jaké služby nabízíme v rámci daňového poradenství.
O autorovi:
Ing. Filip Krejčí
Hlavní účetní CEG
Filip má více než desetiletou praxi ve vedení finančního a mzdového účetnictví obchodních korporací. Má zkušenosti s finančním řízením firem a vedením účetních týmů. Své znalosti a dlouholeté zkušenosti předává jako uznávaný lektor prostřednictvím odborných kurzů a seminářů dalším profesionálům v oblastech účetnictví, daní a mezd. Vedení účetnictví v jeho podání je profesionální a pochopitelné pro všechny.
Mzdy, personalistika a povinné odvody se pořád mění. Náš mzdový tým neustále sleduje aktuální vývoj legislativy a je připraven Vám poradit s každou Vaší otázkou, případně Vám rádi zpracujeme Vaše mzdy. Podívejte se na další informace a služby, které v rámci mzdového účetnictví našim klientům poskytujeme.
3. 2026
